Zámecká restaurace v Horní Branné:
docela slušnej podnik, dobře vařej a za slušný prachy,
akorát když tam naběhne 30 pragováků a všichni hladový, tak trošku nestíhaj, takže si na jídlo počkáte tak dvě hodinky...
(ve vedlejší zámecký vinárně to prej bylo hned, asi proto že tam byl Lukáš sám)
...takže se nejdřív stihnete vožrat, a pak teprve nažrat
:-)

Lužická hospoda:
jak název napovídá, nachází se v Lužické ulici na Vinohradech,
ideální, když chcete jít zakalit do slušně vypadající hospy, a při tom neutratit pětikilo za večer,
(dříve se jmenovala U dvou volů, a byl to pěknej pajzl, dnes po rekonstrukci docela dobrá hospoda),
docela i dobře vařej, i když jídlo stojí tak kilčo,
pivečko dobrý - gambáček sice za 19, ale vyplatí se,
obsluha vcelku ochotná (nosit pivo),
prostředí pěkné,
fotbálek samozřejmostí...
občas se koná i živá hudba (vstupné 50,-), jinak se hraje reprodukovaná, ale slušně (rock, někdy i hevík...)

Hostinec u kruhu
Opět se to potvrdilo - po deseti pivech není lepšího místa!!!

Vagón - teplá jídla studená, studená přesolená (tlačenka). Vůbec se nedivím, že tam málokomu jel i ten řízek. Znám mnohem lepší nádražky, kde navíc to pivo tak netrvá. Žádnej zázrak, že zůstala v době závodů, kde bylo přes 1500 lidí a 100 metrů od komnkurenčního stánku USK, pusto prázdná a nakonec ji stejně raději zavřeli.

Vagón
Asi se to tam menuje jinak, stojí tam vagón, pivo 15, panáky (všechny) 20, řízek 50 - z všiváckých závodů jich zbylo aspoň 250, tak třeba je ještě mají :) Jsou tam slunečníky, které se dají sesunout těsně nad stůl a při dešti poskytnou osmi lidem celkem sucho (jen mokrá záda) a celkem intimčo. Ideální prostředí na krádež čokolády. Ideální místo pro Kureje a ToiToinárka pro osahávání dorostenek ...

Květnice v Petřínských sadech
Nachází se kupodivu na Petříně těsně vedle hvězdárny. Obsluha tam není a nic tam netočí, neboť je to prachsprostá zahrada a ne putyka. Nápoje je tudíž nutno donést. Vchod je opatřen mříží a na noc se zamyká, tak pozor na to. Je to možná podivné, ale nachází se tam plno laviček, na kterých se dá sedět, a okolo nich plno květin, na které se dá zvracet. Za keříky je taktéž možno vykonávat rozličné potřeby (závisí na složení píčů a jejich nametenosti). Proč to sem píšu? Protože každý alkoholik zvyklý na hospodské prostředí si zde užije své. Co může být krásnějšího než polykat levné odporné krabicové víno za zpěvu mnohého ptactva? Co může být hezčího než vidět okolo sebe krásné, čerstvé květiny namísto známých olysalých plesnivých dědků? Asi nic, viďte. Ne, že bych tam někdy chlastal, ale přijde mi to jako docela zajímavý nápad.

Eldorádo 2003
Po loňské pauze jsme opět zavítali do Mar. Lázní, kde se kromě jiného nachází hostinec zvaný Eldorádo. Musím říci, že oprávněně, neboť nejeden dávný conquistador by zde po zásahu tamní výčepní to své eldorádo našel. Každopádně my jsme se po páteční etapě na to naše eldorádo těšili minimálně tak, jako oni na to svoje. No, prostě jsme tam odkráčeli okamžitě po dojezdu. Nevím, jak Vojtěch, ale já jsem měl po náročném dvacetiminutovém krosu v podvečerním dusnu žízeň jak prase. Hospoda se nacházela na svém místě, ale famózní číšnice tam nebyla. No co, zasedli jsme a začali do sebe klopit korbele nechutnou rychlostí. Naštěstí po druhém (cca po 10 minutách) přišla ona slavná číšnice a rychlost konzumace tímpádem ještě vzrostla. Debetovali jsme se stavaři, debatovali jsme spolu, koukali na hokej a u toho naprosto nezřízeně chlastali. Po několika pivech přišla na řadu zelená. Po ní samozřejmě další (známé pravidlo zelených). Když se teďka tak rozpomínám, ani nevím, jestli jsme si vůbec nějakou zelenou objednávali. Každopádně jsme dvě vypili. A pak další piva. Potom jsme šli totálně zlití hrát kulas. No, myslím, že střízlivej bych takhle hvězdně nehrál. Při kulasu se mi svět rozpadl do malinkých rozmazaných střípků, které pohromadě drželo jedno veliké tmavozelené OKNO. Střípky měly různý obsah, v jednou jsem například podlejzal fotbálek (dle známé Toi tradice...) Další střípek byl ale naprosto nejzásadnější, obsahoval totiž náš odchod z hospody. Velmi důležitý moment nastal v okamžiku, kdy jsem si šel pro bundu a peníze. Dostal jsem se do blízkosti bundy jistého Jana Tojnara a musí vám být naprosto jasné, co jsem s ní v mém stavu udělal. Fuj, to jsem ale prase!
Druhým vrcholem večerního trojúhelníku bylo tradiční zpívání ve sprše. Nevím, co se to s námi děje, ale sprchou tentokrát mohutně burácely hity skupiny Queen, zejména In The Lap Of The Gods... Revisited (taková to, co se tam dělá UÁÁÁÁÁÁ!!!) a Mustapha Ibrahim. Kupodivu jsme vzbudili jenom jednoho geronta, který nás promptně přišel vyhodit.
A konečně poslední z vrcholů tvořilo tradiční probuzení na poblité karimatce. Chlastu zdar, nashle příští rok!
P.S. Druhý den jsme byli opět očekáváni, ale ze zdravotních důvodů jsme se (aspoň já) nedostavili.

ELDORÁDO!
Lokalizace: Mariánské Lázně, kus od školy v jižní části města, blízko zatáčka trolejbusu.
Jedná se o jednu z nejlepších hospod vůbec, alespoň po stránce, kterou si už nepamatujete. Navštívili jsme ji již dvakrát při závodech MLOK 2000 a 2001 a máme odsud pouze velmi silné zážitky. Hlavním znakem je hyperaktivní číšnice. Vedlejším znakem je, že v hospodě se nenachází žádný půllitr, kde by bylo méně než půl piva (kromě baru, kde jsou prázdné a těch, co se zrovna točí). V této hospodě přišel zákon 3 zelených, který zní "Po první zelené musí přijít druhá ... a třetí."
Ta pointa je však v počtu piv, které padly před tím. Ten vám ovšem nesdělím.
Je docela možné, že po letošních závodech přibudou další silné zážitky. Uvidíme ...

Docela mě překvapilo, jaké hospody se po Praze dají najít. Třebas hospoda u Franty. Nechází se na jižním okraji Řeporyj (aspoň mam dojem) a je to vlastně celý statek upravený pro kalební účely. Sedí se venku pod střechou na mohutných lavicích a pivko (Gambáček nejisté kvality) stojí plných 16 korun. Podívaná ale stojí za to, hostinec je plný sídlištních týpků, kteří se tam litry plzeňského patoku snaží udolat typická sídlištní děvčata. (Tzn. taková, kterých bych se nikdy ani nedotkl). Když se jim podaří slečnu oblbnout, odtáhnou jí do prvního patra, kde jsou k pronajmutí pokoje. Bohužel bez kamer. Tedy spíš bohudík. V hostinci se i vaří, jídlo je celkem dobré a dává se k němu křen protahovák. Ještě taková zajímavost, za svého pobytu na svobodě tam chodil Kajínek. Chudák.

A plno dalších úžasných hospod se nachází v Jiřetíně!

Hostinec "U nás"
Nachází se v obci Dolní Podluži nedaleko nádraží Jiřetín pod Jedlovou na trati Varnsdorf - Rybniště (A teďka se v tom vyznejte)
Je to typická nádražka - točí Březňáka za lidových 11 korun, ale kvalita je úměrná ceně. Fuj. O víkendu mají akce dvanáctka za 12, to už se dá pít. Něco jinýho než pivo a utopence s tlačenkou radši nečekejte. Obsluha je standartdní, hosté také (jedná se údajně o nejlepší hospodu v Podluží, takže tam zřejmě chodí jenom smetánka). Vybavení je rovněž klasické obohacené o kulečníkový stůl, u kterého hrají místní machři. Celkově nemá cenu do této hospody chodit, ale když se nějakou náhodou v daných končinách vyskytnete, tak abyste věděli, kam máte jít... (A to pochybuju, že se tam vyskytnete beze mě...)

Kupodivu, v tom plzeňském restaurantu také dobře (a v době oběda i levně) vaří. Vepřové výpečky s knedlem a zelem za 53,-!! A to se ten hostinec nachází přímo na Andělu... Jasná volba!!

Mám velice smutnou zprávu pro všechny milovníky vinohradských putyk,
hospoda U Pepíny, v posledním období též zvaná U Oskara, nacházevšíse na Zvonařce,
definitivně končí,
na jejím místě bude vod letoška (asi) odporný Steak House
prosím všechny, kdož si tuto zprávu přečetly o minutu ticha, a malou modlidbyčku (pivní otčenáš, samozřejmě), za zeslulou
:-(

Mám velice smutnou zprávu pro všechny milovníky vinohradských putyk,
hospoda U Pepíny, v posledním období též zvaná U Oskara, nacházevšíse na Zvonařce,
definitivně končí,
na jejím místě bude vod letoška (asi) odporný Steak House
prosím všechny, kdož si tuto zprávu přečetly o minutu ticha, a malou modlidbyčku (pivní otčenáš, samozřejmě), za zeslulou
:-(

Plzeňský restaurant na Andělu
Úžasná věc!!!! Ve dvoře krásné posezení s ještě krásnější plzničkou za 23,50! Jenom se nás tam pingl snažil vobrat...

a ještě jedna v Trutnově:
barohospodoklub: Hudební ráj
pivo: krakonoš(fuj), pžitažlivost G (OK)
šipky: dobrý
obsluha: příjemná
brambůrky: solené, paprikové, dobré
zvláštnost: každý si zde může zahrát na jakýkoliv hudební nástroj, a dokonce ho ani nevyhoděj
jedinej háček byl, že nejprve došel G, a potom i krakonoš!!, což opravdu nikdo nečekal, údajně proto, že je neděle (v trutnově má v neděli 90% hospod zavříno), hold některý (zásadní) výhody civilizace do Trutnova ještě nedorazily,
snad příště...

objevená dost dobrá hospoda v Trutnově pod náměstím:
název: Jednička
pivo: krakonoš(fuj), Budvar (OK)
polívky: vynikající
jídlo: naprosto nechutně dobrý
obsluha: úžasná

Když už mluvíme o těch "menších" značách piva, bylo by hříchem nezmínit vinárnu v ulici Victora Huga na Smíchově (zastávka tram 9,6,12 Arbesovo Náměstí), kde čepují světoznámý samoser Dačický (pivovar Kutná Hora). Stojí to za zkoušk

když sme u Platanu,
tak toho maj ve vinárně (teda myslim, možná je to restaurace, hospoda, putika... ale každopádně se tam točí onen mok) U Vávrů, nacházející se v postraní uličce za Vinohradskym divadlem,
Platánek dobrej, ale jinak je to tak trochu, ale spíš víc snobárna, takže je to fakt tak akorát na těch pár pivek...

A ještě jedna hospoda. Nachází se buďto v Dehtárech nebo v Svémyslicích (fakt to blíže nevim) při silnici do Prahy a určitě se i nějak jmenuje. Určitě si ji ale nespletete - má na sobě vývěsní štít Platan! Ano, je to tak, kousek za prahou je hospoda, kde čepují onen mok se všemi jeho vlastnostmi. (sralo se po něm jak po másle) Ideální pro výlety na východ od Prahy. Doporučují tři ze tří nedělních žaketových cyklistů.