Poslední ohlédnutí za ME MTBO před prvním připomenutím v televizi.

Zatímco nám tu vládne Letní vláda a v jiných zemích zase měli Zimního krále, český OB měl patnáctiminutového mistra evropy. (podotýkám, bylo by to poprvé v jeho historii)

Už jsem natočil vítězoslavný dojezd a oslavný rozhovor do TéVé, rozdal mrtě autogramů a nos mi vyrostl kamsi do nebe, když se přišlo na to, že pár závodníků odstartovalo vinou pořadatelů o minutu pozdějš, a tak se měnili výsledky. Pýcha předchází pád, ale naštěstí jsem za těch 15 minut moc nestačil zpychnout a tak na mě zbylo to stříbro:-)

Zbytek mistrovství už jsem se nikam nehonil, abych se snad ještě nenominoval do A štafety (to je pak obvykle ta horší) takže 62. a 33. místo bylo tak akorát. Jaryn s Tomínem který jsem do tý štafle vyfásnul sice jezdili celej tejden tužku, ale štafety jsou jiný závod, to ví každý malý dítě, Parimu jsem nasadil na prvním úseku osmičku a bylo vystaráno. Hoši se pak sice snažily, ale bohužel z toho byly jen brambory a zase za Rusákama

Tak a to je ve stručnosti asi tak vše, a nyní Vám přeji příjemnou zábavu, za hodinku a kousek to vše a ještě něco navíc začíná na čt4...

Mediální mrdka KLádin

Kdo nám to tady přemýšlí? Hlasujte v anketě!

	Čtvrtek
	19:30
	Hrom do police

TIOMILA!!! Tak pragováci a pragovačky, jak to uděláme s tou Tiomilou? Je to hodně na jihu a toho bychom měli využít (byť to není to pravé Švédsko). Vlastní Tiomila se běží z 18. na 19 .4. (víkend po Velikonocích). Tak by nebylo špatné jet tam už na Velikonoce (buď ve čtvrtek nebo v pátek večer). 11.,12. a 13. 4. jsou tam také závody, 15. 4. nočák a 16. 4. snad městský sprint. No a jinak by se v rámci možností trénovalo. Pracující by to stálo 4 - 5 dní dovolené.
Vzhledem k tomu, že se v dohledné době asi všichni nikde nesejdeme, žádám vážné zájemce, aby o sobě dali co nejdříve vědět zde na Betově nebo mi zavolali a tak. Bylo by dobré vědět, jestli se v pánech dopočítáme do 10ti a v babách do 5ti (+ nejlépe ještě cestující náhradník a náhradnice). Tak to rychle promyslete, aby bylo jasno, zda do toho jít či nejít.

Kdo jede: Kali, Borek, VoiToi, Flaška, Lanďák, SyOn, Tado, Vory, KLádin, Luboš

ZAKONČENÍ 2008

finální info: jistě již netrpělivě čekáte na své parťáky, takže...

team JJ (džejdžej) Míša, Vory, Darius a Syon
team SS (smrt spartě) Marti, Luboš, Lukáš a Myro
team TT (TOITOI) Elis, Voitoi, Borek a Skiwouš

každý tým bude povinně vybaven 5 lahváči!

ještě nejdůlžitější pomůcky: pisadla, mozek, prachy, spacák, pantofle, žízeň (pitivo bude dodáno v dostatečném množství)
věci vám od vlaku odvezem autem, abyste se s tim netáhly

na závěr jedna dobrá rada:
--../---/.--./.-/-.-/..-/.---//--/---/.-./..././---/...-/-.-/..-/

ZAKONČENÍ 2008

start v sobotu 8:45, vyznačen na obrázku:


se startovním výstřelem dostanete první, vědomostní, část HRY, poté bude následovat přesun na místo B, kde dostanete zbytek instrukcí a začne hlavní část HRY.

startovka prozatím je: Skiwouš, Voitoi, Sysel C+O, Luboš a Marti, Myro, Darius, Lukáš, Vory, Elis a Michala

případným dalším zájemcům se meze nekladou

bude se závodit systémem týmů, pravděpodobně budou 3, jejichž složení určí výběrová komise a včas se ho dovíte.

dobrovolně povinná výbava: alespoň 500 kč na vínkend, červený fix a několik tužek či propisek do týmu, papír, mapník, pevné boty (druh si určete sami podle ambicí), teplé oblečení, i na převlečení, čelovku pro případ že se potáhnete a nestihnete to za světla, svačinu, jídlo bude zajištěno na sobotní večer, zbytek si zajistěte sami (nějaké slušné hospody jsou v dosahu), chlast bude zajištěn v dostatečné míře, SPACÁK!!!

po dosažení cíle bude následovat standartní program Zakončení, v hlavní roli pivo, chlast, chybět nebude kulturní vložka a když budete obvzláště hodní, bude i nějaká ta Skiwoušovina.

nedělní program: hromadné střizlivění, jinak zcela individuální , pokud by byl zájem, je zde možnost zorganizovat nějaký ten mapáč či výběh.
Dále se nabízí možnost zůstat zde až do pondělka.

další info ještě příjdou, sledujtebetov

ZAKONČENÍ 2008

takže zatím jsou přihlášeni Skiwouš, Voitoi, Sysel C+O, Luboš a Marti.
Nerozhodnutí Myro, Darius, šéftrenér a Hřeb. Trochu málo nééé!!!!

A já se ptám, kde jsou Lukáš, David K., Kali, Lenka, Kožich, Lanďák, Tado, Ryšavky, OPPO, Popkorn, Skaut, Vory a dalších 150 Pragováků?

Kdybyste místo handrkování na Betově radši přijeli tužit team spirit na zakončení cóó.

Nebo to chcete pohřbít stejně jako HULK? A máte vůbec ponětí, co příprava Zakončení (ve 3 lidech) pro těch 6-8 lidí každoročně obnáší? V mém případě většinou vyjednání objektu, stavba HRY, sehnat a nakopírovat mapy. trénink ve Woodstoku = poslední dva večery před zakončením večerka mezi 2 - 3 hodinou ranní. A pak třeba vymyslet a nacvičit kulturní program. Chtěl bych se omluvit Skiwoušovi, Voitoiovi, Syslovi C+O, Lubošovi a Marti kteří by si to zakončení zasloužili v důstojnějším obsazení, protože z hlediska chlastání a dalšího tvoření teamspiritu toho ve prospěch PGP odvedli nejen v letošním roce více, než dost. Omlouvám se i pár jedincům z dalších klubů (Myrovi), kteří by mohli naříkat stejně, jako já.

Ale já říkám ne! Zakončení BUDE!!! i kdyby nás tam mělo bejt jenom 6

ZAKONČENÍ 2008
15. listopadu bude PGP+TOITOI+SILD+každý kdo bude porotou shledán způsobilým ZAKONČENÍ

sraz v dopoledních hodinách v Praze (bude upřesněno) kde dostanete instrukce. Pomocí nich bude následovat přesun na místo B, odkud začne HRA. Po jejím skončení bude vyhlášen vítěz a následovat bude standartní program:
-chlastání
-kulturní vložka
-chlastání...aj.

podrobnosti budou postupně přibývat na Betově

hlašte se zde v kecech nebo na rala[a]volny.cz

KAPŘÍ ŽRANICE
zítra po tréninku cca od 18:00 bude kapří žranice

je to kousek od metra roztyly, půjdete kolem hospody U Břízy, doprava a furt rovně až do ul. Jižní III. Poznávací znak Dánská vlajka

Do odjezdu kapřího vlaku zbývá:
? sekund
? minut
? hodin
? dnů
(plus zpoždění ...)

Protože už do vrcholu sezóny zbývá pouze něco přes měsíc, dovolte mne seznámit vás s předpokládaným plánem letošní cesty.

15:34 Praha - Smíchov -> 16:17 Beroun
16:59 Beroun -> 18:59 Protivín
19:26 Protivín -> 19:32 Číčenice
19:45 Číčenice -> 19:51 Vodňany

Čily úplně stejný jako loni, doufám, že už máte termín a časy pevně a nevratně zabukované, neúčast se omlouvá jedině smrtí.

Během pauzy v Berouně je možné ještě použít tento hustovlak pro přesun do stanic Zdice / Příbram, za lepší nádražkou. Je to ale asi píčovina.
Opozdilce bude sbírat tento spoj, který se vyznačuje kupátky, takže je pro přepravu větší pospolité skupiny notoriků nevyhovující.

Doplňující informace
Vzhledem k tomu, že na smícháči funguje na perónu bufet s točeným, dal bych sraz (samozřejmě až po srocení skupinky nutné na nákup levné jízdenky) až na peróně, kde cestu odstartujeme jedním kontrolním staráčem. Do vlaku s sebou komický převlek, lahváče a tvrdej. Ve vlaku se chováme slušně a způsobně chlastáme. Nemočíme na podlahu, nemočíme z oken, nenadáváme vlakovému doprovodu. Jinak proběhne zatýkání v režii gestapa.
Neúčast ve vlaku se trestá definitivním přeřazením dotyčného do kategorie "zaprdlej geront", samozřejmě včetně potupného rituálu.

Agentura NP uvádí
Pěkný lahváč
Neboli doplňkovou etapu letošních pěkných prázdnin

Datum: 23.8.2008
Čas: Za soumraku
Místo: Centrum závodu, Kacanovy, Vlkovo doupě
Mapa: Nějaká místní, zřejmě 1:5000
Startovné: Bude určeno klasickým vzorcem
Přihlášky: Do 21.8.2008 23:59 na iik@volny.cz Přihlašte se prosím včas, aby byl dostatek piva v lese.

Vzhledem ke specifickým podmínkám se bude jednat spíše o sprintový závod určený převážně ke zpříjemnění čekání na klasickou večerní kalbu.

Nová pragovácká zbraň Magdalena Nemšovská PGP0850 proti Spartě v kategorii D21E pro rok 2029 na světě!

Narodila se 16.6. v 02.15 v Motole!
Má zatím pouhá 2,5 kila, ale už měří 46 centimetrů. Zatím to vypadá že jsou všichni tvůrci zdrávi.
Samozřejmě se plánuje (slovy Luboše) "decentní oslava" jako vždy když se zrodí další legenda!
Návštěvy (v Motole) zatím nedoporučuju, neboť vzhledem k vyčerpané kapacitě lékařského zařízení je Majdice hospitalizována toho času stále na sále (a slyší již asi patnáctý porod) a je pravděpodobné že tam nikoho nepustí (případně pouze pokud se někdo vetře jako doprovod k nějakému jinému porodu - tato diverzní akce přijde na 700,- Kč).
Nem

SMRŽMAN

První letošní závod typu MTBO co se jezdí na turistických mapách byl z takových, na které bude mnoho jezců dlouho vzpomínat. Nádherné hostitelské město, slunné počasí, příjemná atmosféra, náročné téreny, spousta chyb a mnohdy ještě větší spousta komárů. Ve smržováckém týmu panovala výborná atmosféra, organizace smržMEna probíhala téměr na výbornou, výčepní odváděly skvělou práci a tak i zprvu hrůzunahánějící program 5,5 hodinový závod v 1 dni nebyl vůbec žádným problémem. Terény patřily k těm nejtěžším vůbec, přesto se jezdilo hodně rychle a docela dost se taky chybovalo. Moje výkony byly dost špatné, zaviněné mapovou nejistotou v tomhle nezvyklém terénu a nedostatečným soustředěním v kritických chvílích (viz free order). Vše by mohlo být pravděpodobně lepší, pokud bychom před smržMEnem zařadili nějaký přípravný kemp v Jizerkách, ale letošní priority směřují jinam. Sobotní Smržman patří k těm, po jejichž dojetí si řeknete, že patřil k těm největším o-zážitkům v kariéře. Byl to smržman jak se patří. Ani metr zadarmo. Jizerské hory ukázaly všechny své tváře - nepříjemný měkký písek, kopce jako sviňa, bažiny hluboké po kolena. Po orientačnim běhu, který jsem odpracoval s(za) Pyřinem, až mi to málem bylo osudné, jsem začátek bajku už jel na 50%. A že to nebude zadarmo se ukázalo hned na začátku. První 4 postupy to byl boj s Pápnem, jako smrdět na Letný. Postup 4-5 kopec jako sviň. Konečně jsem tomu sparťanovi ujel. Pak začaly motýlky a přišel první šok. Vedoucí místo se proměnilo v druhé (dojel mě Bábík). Na moment jsem myslel, že jsem se asi ztratil, když jsem ho před sebou uviděl. Pak jsem vyloučil možnost chyby, utěšil se slovy, že to pořadatelé snad otestovali a skočil do toho. Motýlek stál za to, ale pohlídal jsem si to a urval Bábíka o 3 minuty. Po pytlíku následovaly 2 těžké kontroly, šel jsem rychle jak prase, ale v dohledávkách jsem opět trochu ztratil. Pak přišly konečně dlouhé postupy. Člověk sice zrychlil, ale o rychlosti to moc nebylo, celý závod byl díky kopcům hodně silový. Bohužel v dohledávce na 16. kontrolu hodně nechávám. Na 18.kontrolu raději po zelené značce, bohužel strašně do kopce, asi zase ztráta (1 minuta). Do závěrečné pasáže(free order) vyrážím se 4 min náskokem, dostávám hned v prvnim kopci křeče, ale k mému překvapení se s tim dá ject, i když pomelejct na lehký převody. V závěru jsem chyboval už jen na kontrole 25. Sil jsem měl dost, přestože jsem si s sebou nest pocit mnoha zbytečných chyb. Závěrečná pasáž po poslední už byla neškodnou "downhillovou" vložkou po kamenité cestě.

Výsledkem je druhé místo a ztráta 1,5 minut na vítěze. Kterých bych se dopočítal asi desetkrát, jen kdybych víc chtěl. Nejlepší výkony podali Bábík a Viktor. Až do free orderu jsme jeli vyrovnaně. Ale kluci ho projeli mnohem lépe (třebaže s pomocí jiných závodníků). V druhé části jsem sice držel dobré tempo, ale udělal 4 velké chyby. Musím přiznat, že tenhle závod byl nad mé síly. A nad výkony pod 5:22 hodin smekám! Bábík jel úplně skvěle, ačkoliv sám, tak včetně pytlíku to odšoféroval sám. Parádní výkon! Na World of Orienteering se teď vedou žhavé diskuze o nalezení nejvhodnějšího rozdělovacího systému a zabránění visení závodníků. Analýza výsledky a komentáře. zde

Tak jsem si říkal, že už se tu dlouho neobjevilo nic delšího než pár slov a že je to vlastně škoda a jak to bylo dřív pěkný, když se tu tejden co tejden objevovaly naprosto nečitelný slinty o nejrůznějších píčovinách. Zážitky z právě uplynulého víkendu jsou navíc silnější nežli má lenost, takže:

Jarní trojuhelník 2008

Aneb návrat na místo činu po 3 letech.

Jelikož je jeden kamarád kokot, který nechce chlastat a druhý kamarád kokot, který radši někde onanuje na žentouru, vydali jsme se na letošní ročník pouze sami dva s Voitoiem. Jsme již velcí kluci, takže jsme se jako zlatá mládež jali využít automobilu zapůjčeného od rodičů. Po nezbytném nakoupení a dolití oleje jsme mohli vyrazit. Krásně slunečné počasí v kombinaci s voitoi rádiově zapalovačovým nesmyslem a nízkou hustotou provozu navodilo úžasně pohodovou a bezstarostnou atmosféru ne nepodobnou letním prázdninám za časů střední školy. V klidném tempu a naprosto bez vyrušení jsme skrze romské ghetto a polorozpadlé silničky dojeli na shromaždiště první etapy. Sluníme se na louce a čekáme na start natěšeni na věci, které měly přijít.
A také přišly, již po 20 vteřinách závodu jsem se krásně počvachtal v bahně. A pak zase a zase a zase... Stavitel krátkou trať namotal na neuvěřitelně malý kousek mapy. Přesto se povedl docela fajn různorodý závod, kdy po fyzicky náročnější bažinaté první polovině v rovnějším, polootevřeném terénu přišla fyzicky náročnější část v zaklackovaných kopcích. Takže fajn závod a kláda mi uniká o 9 vteřin, takže spokojenost. Závod zajídáme u březího vlka fajnovou porcí žrádla, která byla bohužel zkažena poněkud horší obsluhou. V mariánkách krademe duchnu a poprvé smýváme bahno v perfektní teplý sprše.
Upraveni, vyvoněni a ve sváteční náladě odcházíme na místo míst, Hospodu s velkým H, instantní delirium, no prostě do eldoráda. Číšnice nás vítá jako staré známé a bleskurychle přináší pivo. A potom další a další... Pivo příjemně chutná, nálada je výborná. Nakonec přichází obligátní zelená (na účet podniku!!!) a fernet pro hřebíka. Spořádaně odcházíme na kutě, údajně probíhá nějaké noční svícení na spící lidi, ale já o ničem nevím.


Ráno se budíme s mírným bolehlavem, který zaháníme nákupem v penisu a zevlem po mariánkách. Jídlo v hospodě, trochu koštu pramenů a hned je zase dobře, můžeme se věnovat přípravě (spánku) na odpolední sprintík. Kali, Syon a Flaška nás budí akorát včas, takže si oblékám hodobóžový a vyvoněný toitoi dresík, to abych neudělal v parčíku ostudu, a vyrážím pěšmo na start. Při pohledu na popisy mi poprvé mizí úsměv ze rtů - 5.6 kilometrů mi nepřijde jako ideální délka sprintu. Po startu ještě vše vypadá dobře a postup na dvojku s variantou okolo eldoráda na roh tělocvičny mě nasírá jen trochu. Vrchol přichází při postupu na pětku, kde jsem se na několik minut zasekal do pekelně zasranýho křoví, dle mapy louky a semioupnu. Dobíhá mne Vláďa Mezník a stíhá Sosna - rozhoduji udělat závodu velké NP, které neodstraní ani mohutné povzbuzování náhodných kolemjdoucích (Ty vole, toitoi! Co to je? To sou ty hajzly, vole! Ahá, TOITOI!). V kopcích se plazím a po rovině na to seru, na asfaltu díky hřebům trpím, ale přesto dokončuji a odnáším si zaslouženou kládu.
Před večerní etapou se stavujeme v nedaleké hospodě, kde kvůli nám povolávají kuchaře z domova, aby uvařil večeři. Nasyceni míříme opět do podniku E, kde se potkáváme s delegací z vyspělého jihu čech, se kterou opět setrváváme až do zavíracích hodin. Opět proběhla zelená a opět jsem se nepoblil. Voitoi navíc zakoupil kultovní knihu mapující historii kultovní hospody. Tato kniha se zajisté stane povinnou četbou nás všech.

Ráno nás nalezlo v mírné kocovině. Nasedáme do auta a jedeme na královskou smrtící etapu. Již cesta na start (daleko a pekelně do kopce) dávala tušit, že dnes nic nebude zadarmo. A také není - první kontrola nefungovala a já také ne. Křeče, slabost a ztuhlost mne provázely celou první třetinou závodu. Poté následoval mírný rozběh zakončený žaketem na desáté kontrole. Byl jsem ale připraven, takže jsem si v klídku zkonzumoval své dva sojové suky. Hned se mi do žil začala vlévat nová krev a opět jsem pocítil chuť k běhu. Navíc zrovna přiběhl kalimero běžící ve velmi rozumném tempu a já jej ochotně následoval. Bohužel následný problém s botou a mírná chybka na občerstvovačku měly za následek odpoutání se kalimera směrem vzad a já tak dále pokračoval sám v poklidném tempu. Až ke konci jsem byl definitivně doběhnut a dokončil závod ve dvojici. V cíli čekalo velmi příjemné překvapení - po hodně dlouhé době jsem hned věděl, že nemám kládu. Velmi intenzivně jsem si užíval tento pocit.
Večer pak natradičně začal nákupem v plusu - já jsem se hozhodl šetřit a nežrat v hospodě (i když nám bylo slíbeno něco teplého v eldorádu) a voitoi si taky něco přilepšil. Poté klasika - sprcha, spánek a eldorádo. Tentokrát se číšnice ukázala v plné kráse. Sice nám sdělila, že chodovar není, takže budeme mít kozla, ovšem informaci o stupňovitosti piva jsem minimálně já nezaznamenal. Byla to samozřejmě dvanáctka, která tekla stejně dobře (a stejně rychle) jako předchozí mok z chodové plané. Voitoi si dal smažák, já jsem si dal mnoho piv a příchod nemši a spol si moc nepamatuji. Zbytek večera také ne. Ráno se ovšem probouzím poněkud přejetý a s NP na tváři. Následně se dozvídám, že jsem odmítl zaplatit a utekl z podniku. Aspoň to blití nebylo...


...pokračování za chvilku...

Po vzoru blogových ikon jsem si také založil svůj web http://bet.hostuju.cz. Zatím tam jsou jen tupé fotky, ale časem se tam samozřejmě objeví články o tom jak jsem dobrej a co jsem kde zaběhl. Kdybych náhodou nezaběhl, tak vám alespoň připomenu jak jsem zaběhl loni

Vážené betovstvo, doporučil bych vaší pozornosti toto: http://mlok.wz.cz/trojuhelnik/rozpis08.htm
Já tam jedu na 100% a zkusím i vzít auto. Když budu sám, nevadí, když nebudu, tím líp.

Vzpomínka na loňské závody:

Vejtřasky jsou v garážích české armády už půl století
Skupina inženýrů, která počátkem 50. let vyvíjela v přísném utajení nový náklaďák pro československou armádu, rozhodně netušila, že jejich výtvor bude ve vojenských garážích ještě za půl století. První sériová "vejtřaska" vyjela z bran továrny před 55 lety, 2. dubna 1953.

Vojenský třítunový speciál z vysočanské pragovky, tedy Pragu V3S, řídily během vojenské služby tisíce mladých mužů, česká armáda jich dodnes má 1262. Nenáročný a houževnatý vůz ale našel své místo i v zemědělství nebo na stavbách.

Konstrukce a příprava výroby tehdy zabraly rekordně krátkou dobu - od první čáry na rýsovacím prkně k sériovému automobilu uplynulo necelých 20 měsíců.
Prototyp přitom vyjel z dílen jen pět měsíců poté, co národní podnik Praga dostal v srpnu 1951 za úkol vyvinout střední nákladní automobil do těžkého terénu.

Konstrukce "vejtřasky", jak se autu také přezdívá, sice vycházela ze sovětských zilů či amerických studebakerů, výsledek je ale plně dílem českého konstrukčního týmu. Důležitým prvkem jsou třeba redukce v nábojích kol, které zvyšují světlou výšku vozu a tedy jeho průchodnost terénem. V tom pomáhá také pružný žebřinový rám, který snese i velké překřížení.Terénním vlastnostem "vétřiesky" se vyrovná jen málokterý novější dopravní prostředek - automobil se může brodit metrem vody, problémy mu nedělá ani kolmá překážka vysoká 40 centimetrů.

Daní za výborné terénní vlastnosti je ale pohodlí - ať už řidiče nebo dalších lidí, kteří v armádě obvykle jezdili na sklopných dřevěných lavicích na korbě. Kvůli koncepci i umístění motoru, který je pod kabinou mezi řidičem a spolujezdcem, se o "vétřiesce" právem říká, že v zimě netopí a létě je v ní vedro. Řízení pak vyžaduje "celého muže" - Praga V3S má sice poměrně výkonné vzduchové brzdy, chybí jí ale posilovač řízení...

...Díky všestrannosti a především díky spolehlivosti se stala Pragovka jednou z nejoblíbenějších značek. Důkaz? Ve 30. letech 20. století představovala Pragovka zhruba šedesát procent veškeré automobilové výroby u nás. Z deseti taxikářů jich v Praze mělo osm pragovku. Pragovky tehdy mohl člověk potkat doslova na každém kroku. Firma totiž vyráběla sanitní, hasičské nebo četnické vozy, ale také kropicí, zametací nebo popelářské vozy.

Sláva automobilové značky, která v názvu nesla jméno hlavního města, se nesla i za hranice Československa. Pragovky jezdily v Rusku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku. Taxíky se značkou Praga si mohli lidé objednat dokonce i v Americe...

Tak jsem se byl včera project na biku.

Musel jsem, protože jsem skoro 4 měsíce neseděl v sedle a stejskalo se mi,
Musel jsem, protože za měsíc a půl začíná biková sezóna a je potřeba začít točit a...
...a musel jsem, protože po tak zkurvenym zážitku jakej jsem zažil tento víkend jsem si prostě MUSEL provětrat hlavu na čestvim vzduchu.

A začalo to celkem hezky. Nádherný počasí, slušný zázemí na stadiónu a vše nasvědčovalo tomu, že i tratě budou dobře najetý. Opak byl ale pravdou. Jakmile se nejelo po standartní závodní trati, bylo to naprosto tragický. Skůtr měl problémy se v členitém terénu vůbec pohybovat a o tom, že by najel stopy tak jak si je někdo před ŠESTI LETY!!! vymyslel u stolu si mohl tak akorát zdát. Takže zákaz jízdy mimo stopy tím pádem byl naprosto nesmylný a hlavně nedodržitelný a co hůř, stopy si vyloženě koledovaly o prošlápnutí lyže, což se mi taky pěkně vymstilo, když se mi hned na trojku podařilo nejdřív zlomit lyži vejpůl a poté prošlápnout i tu druhou.

A tak jsem si to chtěl vynahradit odpoledne a celkem se to i podařilo až desátou kontrolu, která moc (vůbec) neseděla, a kde jsem přišel o bronz, takže jsem se nasr... akorát tak ještě víc.

Při sobotní "zkrácené" klasice, kterou jel Vodr skoro hodinu a půl! jsem si chtěl alespoň zalyžovat. Místo toho nás stavitel, tentokrát na 8 let staré mapě zavlíknul do nejhůř sjízdných míst, které na mapě našel. Za pasáž od 14 do17té kontroly by si zasloužil pověsit za kou.. do průvanu.

Abych nebyl jen negativistický, tak i nějaké pozitivní stránky závodu. Třeba večírek se povedl, nebo třeba... hm... no..., radši už toho nechám.

Tak se těšim 10-11. května v Mníšku pod Prdy na zajisté krásných závodech MTBO:-)

Už je tomu drahně let, co jsme se Skiwichem založili vemi zajímavou lingvistickou diskusi. Ta bohužel, částečně i naší vinou, poněkud umdlévá, což je jistě škoda. Takže tímto zvu všechny brusiče jazyka na http://www.okoun.cz/boards/np. Pravidla jsou, doufám, všem jasná.