ELDORÁDO!
Lokalizace: Mariánské Lázně, kus od školy v jižní části města, blízko zatáčka trolejbusu.
Jedná se o jednu z nejlepších hospod vůbec, alespoň po stránce, kterou si už nepamatujete. Navštívili jsme ji již dvakrát při závodech MLOK 2000 a 2001 a máme odsud pouze velmi silné zážitky. Hlavním znakem je hyperaktivní číšnice. Vedlejším znakem je, že v hospodě se nenachází žádný půllitr, kde by bylo méně než půl piva (kromě baru, kde jsou prázdné a těch, co se zrovna točí). V této hospodě přišel zákon 3 zelených, který zní "Po první zelené musí přijít druhá ... a třetí."
Ta pointa je však v počtu piv, které padly před tím. Ten vám ovšem nesdělím.
Je docela možné, že po letošních závodech přibudou další silné zážitky. Uvidíme ...

Eldorádo 2003
Po loňské pauze jsme opět zavítali do Mar. Lázní, kde se kromě jiného nachází hostinec zvaný Eldorádo. Musím říci, že oprávněně, neboť nejeden dávný conquistador by zde po zásahu tamní výčepní to své eldorádo našel. Každopádně my jsme se po páteční etapě na to naše eldorádo těšili minimálně tak, jako oni na to svoje. No, prostě jsme tam odkráčeli okamžitě po dojezdu. Nevím, jak Vojtěch, ale já jsem měl po náročném dvacetiminutovém krosu v podvečerním dusnu žízeň jak prase. Hospoda se nacházela na svém místě, ale famózní číšnice tam nebyla. No co, zasedli jsme a začali do sebe klopit korbele nechutnou rychlostí. Naštěstí po druhém (cca po 10 minutách) přišla ona slavná číšnice a rychlost konzumace tímpádem ještě vzrostla. Debetovali jsme se stavaři, debatovali jsme spolu, koukali na hokej a u toho naprosto nezřízeně chlastali. Po několika pivech přišla na řadu zelená. Po ní samozřejmě další (známé pravidlo zelených). Když se teďka tak rozpomínám, ani nevím, jestli jsme si vůbec nějakou zelenou objednávali. Každopádně jsme dvě vypili. A pak další piva. Potom jsme šli totálně zlití hrát kulas. No, myslím, že střízlivej bych takhle hvězdně nehrál. Při kulasu se mi svět rozpadl do malinkých rozmazaných střípků, které pohromadě drželo jedno veliké tmavozelené OKNO. Střípky měly různý obsah, v jednou jsem například podlejzal fotbálek (dle známé Toi tradice...) Další střípek byl ale naprosto nejzásadnější, obsahoval totiž náš odchod z hospody. Velmi důležitý moment nastal v okamžiku, kdy jsem si šel pro bundu a peníze. Dostal jsem se do blízkosti bundy jistého Jana Tojnara a musí vám být naprosto jasné, co jsem s ní v mém stavu udělal. Fuj, to jsem ale prase!
Druhým vrcholem večerního trojúhelníku bylo tradiční zpívání ve sprše. Nevím, co se to s námi děje, ale sprchou tentokrát mohutně burácely hity skupiny Queen, zejména In The Lap Of The Gods... Revisited (taková to, co se tam dělá UÁÁÁÁÁÁ!!!) a Mustapha Ibrahim. Kupodivu jsme vzbudili jenom jednoho geronta, který nás promptně přišel vyhodit.
A konečně poslední z vrcholů tvořilo tradiční probuzení na poblité karimatce. Chlastu zdar, nashle příští rok!
P.S. Druhý den jsme byli opět očekáváni, ale ze zdravotních důvodů jsme se (aspoň já) nedostavili.

Květnice v Petřínských sadech
Nachází se kupodivu na Petříně těsně vedle hvězdárny. Obsluha tam není a nic tam netočí, neboť je to prachsprostá zahrada a ne putyka. Nápoje je tudíž nutno donést. Vchod je opatřen mříží a na noc se zamyká, tak pozor na to. Je to možná podivné, ale nachází se tam plno laviček, na kterých se dá sedět, a okolo nich plno květin, na které se dá zvracet. Za keříky je taktéž možno vykonávat rozličné potřeby (závisí na složení píčů a jejich nametenosti). Proč to sem píšu? Protože každý alkoholik zvyklý na hospodské prostředí si zde užije své. Co může být krásnějšího než polykat levné odporné krabicové víno za zpěvu mnohého ptactva? Co může být hezčího než vidět okolo sebe krásné, čerstvé květiny namísto známých olysalých plesnivých dědků? Asi nic, viďte. Ne, že bych tam někdy chlastal, ale přijde mi to jako docela zajímavý nápad.

Vagón
Asi se to tam menuje jinak, stojí tam vagón, pivo 15, panáky (všechny) 20, řízek 50 - z všiváckých závodů jich zbylo aspoň 250, tak třeba je ještě mají :) Jsou tam slunečníky, které se dají sesunout těsně nad stůl a při dešti poskytnou osmi lidem celkem sucho (jen mokrá záda) a celkem intimčo. Ideální prostředí na krádež čokolády. Ideální místo pro Kureje a ToiToinárka pro osahávání dorostenek ...

Vagón - teplá jídla studená, studená přesolená (tlačenka). Vůbec se nedivím, že tam málokomu jel i ten řízek. Znám mnohem lepší nádražky, kde navíc to pivo tak netrvá. Žádnej zázrak, že zůstala v době závodů, kde bylo přes 1500 lidí a 100 metrů od komnkurenčního stánku USK, pusto prázdná a nakonec ji stejně raději zavřeli.

Hostinec u kruhu
Opět se to potvrdilo - po deseti pivech není lepšího místa!!!

Lužická hospoda:
jak název napovídá, nachází se v Lužické ulici na Vinohradech,
ideální, když chcete jít zakalit do slušně vypadající hospy, a při tom neutratit pětikilo za večer,
(dříve se jmenovala U dvou volů, a byl to pěknej pajzl, dnes po rekonstrukci docela dobrá hospoda),
docela i dobře vařej, i když jídlo stojí tak kilčo,
pivečko dobrý - gambáček sice za 19, ale vyplatí se,
obsluha vcelku ochotná (nosit pivo),
prostředí pěkné,
fotbálek samozřejmostí...
občas se koná i živá hudba (vstupné 50,-), jinak se hraje reprodukovaná, ale slušně (rock, někdy i hevík...)

Zámecká restaurace v Horní Branné:
docela slušnej podnik, dobře vařej a za slušný prachy,
akorát když tam naběhne 30 pragováků a všichni hladový, tak trošku nestíhaj, takže si na jídlo počkáte tak dvě hodinky...
(ve vedlejší zámecký vinárně to prej bylo hned, asi proto že tam byl Lukáš sám)
...takže se nejdřív stihnete vožrat, a pak teprve nažrat
:-)

Bufáč u fotbalového hřiště v Horní Branný (prdeli zakopaný):
až na několik místních křupanskejch buranů, který nám zakázali hrát na fotbalovym hřišti fotbal a vyhrožovali, že nám daj do držky, to tam bylo dobrý,
hlavně výčepní, kterej vypadal jako McGiver (čti mekgajvr), byl dost v pohodě, vůbec mu nevadilo, že sme nalitý a děláme strašnej bordel...
ideální místo na dokalení se, když dete z hospi

Pivnice Jamajka
Nachází se ve Staropramenné ulici (jako do Hells, akorát jít dál a na první křižovatce doprava) a ohlašuje se obrovským štítem nymburského pivovaru. Takže je jasné, co tam točí. Fuj. I jinak se jedná o hostinec pověsti nevalné, do kterého se ovšem vyplatí zajít. Stojí to za to, zvlášť, sednete - li si do kotelny.

Ahojky všici,
venku je hezky, sluníčko svítí a doufám, že to i nadále vydrží a to hlavně
do 11.6.2003 (tj. středa), což je den naprosto ideální pro uspořádání petanqové party.
Čas zahájení: nevím jak stíháte, což takhle 18.00 hod?
Místo konání navrhujeme buď:
1. park Klamovka - ideální místo - krásná příroda, hospůdka s dobrým pívkem skutečně nedaleko, vzdálenost od našeho bytečku cca 5 min. :o)), což skýtá možnost vzít s sebou třebas grilík a něco si opécti
2. park u Pankráce na Půli cesty - též ideální místo, též s dobrým pívkem nedaleko, jak jistě již všichni víte,
jen poněkud vzdálené od našeho domova, což obnáší, že grilík nebude :o))

Sice včerejší srubové okýnko neklasifikuji jako právoplatnou hospodu, ale nevím, co všichno máte proti Rychtáři, mne docela uspokojilo!

Restaurace Rybářská Bašta
v Jablonci nad Nisou u přehrady, naproti břízkám,
točej plzeň a 12° gambáček, za 23 resp. 20 kč,
jídlo vynikající 100 - 120 kč,
zahrádka, pohoda, rychlá profi obsluha,
v letních dnech se můžete cca 50m od hospody jít vykoupat, nádherná, čistá, osvěžující vodička, vřele doporučuji třebas po mistrovství MTBO Štafet
:-)

EX Klub
v Jablonci nad Jizerou, u přehrady, u hráze,
na jednom místě máte volbu tří posezení:
1. zahrádka před budovou, docela dobrá, ideální, třeba na petanq,
velice milá servírka (a hezká)
2. přízemí budovy, několik sálů, taneční parket, pravidelné pařby
3. suterén budovy, klasická nálevna, slušně vypadající, několik menších místností, kde můžete posedět s kámošema, aniž by vás ostatní zpité osazenstvo hospody rušilo, dobrej číšník, prostě pohoda...
ve všech případech točej 10° gambáče za 17,- ale maj i takový piva jako Giness apodob...
rozhodně ideální místo na pařby

Restaurace Žumbera
nachází se v Plzni cca 100 m od náměstí,
pivo. 12°G. a Prazdroj (19/25 kč), takže při delším posezení se tak jako tak sjedete
jídlo docela levné: S.+16k = 81,-
příjemné prostředí, s různými rekvizitami rozvěšenými po zdech, jako třeba bandaska, kterou můžete použít v případě potřeby zvracení, nebo stříkačka na klistýr, kdybyste si chtěli pročistit tlustý střevo, a další užitečné nástroje...
dobrá obsluha, zajímavé bylo především (jako ostatně vždycky) sledovat jejich reakce, když sme si s Marťasem dali svíčkovou se šestnácti knedlíkama,
také pozornost podniku - miska omáčky navíc přišla vhod...

samotná konzumace probíhala asi takto:
Marťas šel od začátku do vedení, ato až o dvaapůl knedlíku, za polovinou tratí mu však začalo dojídat, a navíc si srabácky objednal dovolený doping-minerálku, i přes to jsem ho začal stahovat, až na rozdíl pouhého půlknedlíku, ve finiši se však vzedmul k velkému výkonu a poslední dva do sebe hodil nebývalim tempem, takže nakonec o třičtvrtě knedlíka vyhrál,
bylo mu to ale prd platný, neb byl JURY diskvalifikován, protože nesněd maso,
dobře mu tak, kdyby ho sněd, třeba by pak nezapích závod na 5. kontrole

Sokolovna Klamovka
Již nejméně 20 let stále stejná kultovní umakartová restauračka.
Nic se nemění. Stále stejný pivo, stejně smradlavý záchodky, stejný jistoty jako opékaná sekačka, utopenci a matjesy, atd. Pouze přidali po revoluci nabídku zmrzlin pro děti (mý děti zde v parku vyrostly). A pořád stejný kožený držky bratrů výčepáků.
Včera bylo pivo jedním slovem hnusný (Starouš 10°), přesto jsme ho chlemtali. Co taky počít, když je vedro, grilujete a musíte podlejvat! V parku byla pohoda, koulový turnaj se nakonec dobře rozjel. Vyhrálo družstvo učitelek! Ty teď vyhrávaj kdeco. Jsou prostě „in“. A my se na závěr přesunuli spravit chuť do jiné blízké svérázné hospůdky. Ale to už je zas na další vyprávění.
Ani doteďka vlastně nevím, kolik skončil fotbal?! Ale ňákej vožrala v jednu ráno, když jsem vystupoval v Senoškách z vlaku vykřikoval 5:0, tak asi měl na mysli tenhle mač. Nebo místních maníků? Ehm, to pochybuji...

Restaurace Moravanka v České Lípě
Na vývěsce nás nalákaly hotofky kolem 60Kč, ale uvnitř na nás čekaly nemravné ceny, jdoucí do několika stovek.
Pizzy ale nabízeli většinou pod 100Kč a tak jsme se po hodině čekání nad pivem za 25Kč přece najedli. Když jsme chtěli pivo, tak nám přinesli bez optání Plzeň 12. Navíc nám dělali chutě u vedlejšího stolu nějací masňáci, kterým přinesli něco velkého na prkně a nějakou mísu plnou něčeho. Vypadalo to, že jim to chutná. Po obhlédnutí obrazů a nesmyslů po stěnách jsme zjistili, na co že to ta hospoda asi splácí dluhy že musí mít tak draho.

Hospoda Zahrádka
Tato útulná hospůdka se nachází v Londýnské ulici hnedka naproti té budově spořitelny (no, kousek vedle, ale je to od ní krásně vidět) Není to hostinec v pravém slova smyslu, neboť se jedná (jak ostatně vyplývá z názvu) pouze o zastřešený dvorek, neboli zahrádku. Není to ale vůbec na škodu, alespoň nemáte věci načichlé cigaretovým kouřem. Točí tam takovou pražskou raritu - Samson jedenáctistupňový, skvěle připravený a za pouhých 17 korun! Dle mého názoru je pivo více než dobré. Navíc tam i cosi kuchtí a večer vám místo elelktrické lampy přinesou na stůl krásnou svíčku. A pak že chlastání nemůže být romantické!
Sečteno a podtrženo, doporučuji tuto hospůdku k návštěvě, určitě neprohloupíte. Je to sázka na jistotu.

U Bílého lva
Notoricky známá pivní štace 100 metrů od vlezu do metra Anděl. Přijdete a už vám stojí na stole desítkový starouš (cena 15, 30 se logicky zaokrouhluje v jednom na 16,- a ve dvou na 15, 50. Takže se samozřejmě vyplatí „šlastat“ v kolektivu). Příjemná obtloustlá paní vám přinese i studené rychlovky a možná i teplé jídlo. U barpultu si můžete dát i něco ostřejšího, hlavně pak nezaklánějte hlavu, mohla by se vám zatočit z červeného mišmaš vzorku malby na stropě. Vhodné místo na neokázalé oslavy.

Megastan (Sosnová) na letos jasně nejlepších a nekvalitnějších závodech (to označení mám z osobního emailu ředitele závodů). Pivo Kozel za 15 (G10 ve vsi bylo o třídu lepší), sortiment na stánek solidní (polévky, gulášek, párky a klobásy). Vše samoobsluha. Řízky si ale schovali pro zviřátka.
Po 19 hodině přechod na komorní provoz = absolutně bez fronty (ani náznak). Zavíračka = zhasnutí megastanu až na žádost jakýchsi kolem vandrujících sportovců s karimatkou, kteří si ve stanu ustlali.
Obsluha zklamaná z nezájmu o večerní provoz, původně prý plánovala kytarové ozvučení.