Tak tohle je sice jen odkaz, klidně si jděte i do níže zmíněného divadla, ale hlavně se koukněte na excelentní grafické ztvárnění webových stránek! Zvláště mne zaujaly ikonky Podklady pro media a Umělecký soubor :-)
DOCELA ŠVANDA 8-)

jelikož jsem se zdržel na cyklovýletu dorazil jsem do Stromovky už za burácení čtyř houslí opravdu osobytého uskupení Pod černý vrch,
ještě během cesty metrem jsem však zažil menší šok, na Museu totiž nastoupila skupina snědých spoluobčanů, což by nebylo ani tak šokujcí, jako to že všichni měli platný, označený cestovní doklad!!! něco neuvěřitelného...
po zaplacení nehorázných 100 K jsem se přidal k ostatním pragováčatům a dal se do boje s místním Mušketýrem, a pak s druhym a třetim a...
když konečně nastoupili Vítkáči, chopil jsem se Jehovistova papapřístroje a začal vyvíjet poměrně intenzívní papačinnost, jejíž důsledky můžete shlédnout na odkazu viz Jehovistův článek...
škoda jen, že koncert byl předčasně ukončen, a tak nezbylo nic jiného, něž dát několik Mušketýrů a jít spinkat:-)

Velká část Betovanů včera vyrazila do Stromovky na Vítkovce. Ještě před začátkem vystoupení jsem uvedl do rozpaků slečnu co prodávala lístky. Na otázku jaká je nejrychlejší bigbítová kapela v Praze jsem bez váhání odpověděl Boží Sou(n)d, což milou slečnu uvrhlo do pekelné nejistoty, ve které se div neomlouvala, že tento druh hudby neposlouchá. Předkapela Pod Černý Vrch předvedla místy zdařilou, místy pokulhávající pseudokeltskou produkci. Pokulhávalo to zejména při ženském zpěvu - obě dvě dámy strašlivě falešně ječely - bylo to fakt o uší. Vystoupení Vítkovců, kterým tntokrát nepřišel jejich obvyklý kotel, bylo z důvodu 22:00 poněkud kratší, ale i tak povedené (hlasivky jsem si vyřval dokonale). Nebudu se tady rozepisovat o něčem, co stejně všichni znáte, takže se jenom koukněte na mých 5 minut s Irfanem.Přímo tady.
Co na závěr? Až bude ještě teplejš, tak to ve stromovce nebude mít chybu (pívo za 20, fotbálky, žrádlo...)

[27.5.2004|DELTA|KUřECí NářEZ|BEK OFIS|GORO]
Pro mnoho lidí byl tento koncert něčím zvláštním. Mnozí byli zvědaví na první koncert Kuřecího nářezu a jiní na výplod Bek Ofisu. Jelikož jsem dostal pozvánku, nemohl jsem odmítnout a vyrazil jsem provětrat své uši. Bohužel jako jediný Betovan:(
Část první-Kuřecí Nážez
Od první skupiny se toho nedalo moc čekat. Když dobrý bubeník Marek opustí bicí a šáhne po kytaře, nečekejte žádný velký boom. Basák a bubeník Jsou spíše průměrní až podprůměrní, ale občas se dala někde najít i nějaká ta myšlenka avšak jejich syrovým pseudopunku to ale nevadilo. Poslechu to schopné bylo a to se počítá.
Část druhá-Bek Ofis
Jako druhá nastupovala mladá optimistická brit-popová kapaela (tohle někde psali) a myslím si, že to je docela trefné určení. Jelikož tato hudba mě jaksi nezajímá a jak jsem si i ověřil, stále nezajímá, zástal jsem zde pouze kvůli povinostem recenzenta asi na tři písničky.
Na podium nastoupilí tři sebevědomí chlapíci připravění podat výkon. Jak bylo od první písně znát, své nástroje uměli pro svou muziku ovládat dobře. I zpěvák dokonce uměl zpívat, což se například o Kuřecím nářezu či Goru nedalo říct. Nutno však podotknout, že pouze pro Bek Ofis byl zpěv primární část. Bek Ofis je kapela, která si základa více písničkaření a po hudbení stránce je to znát. Všehcny písně které jsem slyšel jsou spíše stále stejnou kulisou pro anglicky zpívané textíky. Dokonce jsem si vzomněl na jeden refrén znějící: "yes yes no, yes yes nouoú". jak se dá odvodit, publikum bylo spíše dámské a velmi dolišné od zbylých dvou kapel. Nebo-li jinak. Na Bek Ofis přišli uplně jiní lidé než na Kuřecí Nážez a Goro.
Část finální-Goro
Goro je punk. Chlapci inspirováni úspěchem kapely Bek Ofis pojali tento koncert jako komponovaný večer věnovaný všem slečnám. Jak se sami přiznali, uznávají, že vlastně každá slečna je krásná, akorát musíme vědět kde. Většina písní také bylo věnováno právě tomuto pohlaví. Avšak na druhou stranu se musí uznat jakýsi neúspěch, protože v pogu se žádná slečná nenacházela. No pogu...
Co řící závěrem? Rozhodně spojení skupin Goro a Kuřecí nářez proti Bek Ofis mi nepřišlo moc chytré. Dvě úplně jiné sorty lidí, jedny upřednostňující hudební syrovost, jedinčnost a originalitu stimulovanou podpurnými látkami jako jsou pivo a druhá, která hledá ve sbých idolech něco jako božstvo. A pokud se o nich někde napíše jen trochu něco křivého, hned se ohánějí aniž by sami uvědomili, že Bek Ofis (ani zbylé dvě kapely) prostě nění úžasnou kapelou.
Asi jedna rada závěrem. Jste kluci a máte rádi pivo? Běžte na Goro a Kuřecí nářez. Jste holky a čtete Dívku? Bežte na Bek Ofis!

Vy všichni, co jste včera pohrdli kuturou, litujte. Byli jsme za lidových 20 kaček v Akropoli. Původně jsme chtěli shládnout pouze poslední vystoupení rozpadající se skupiny Skip, které nás zaujalo hlavně bubenicí, která bubnovala tak, jak vypadala (dobře, pokud mne zrak a sluch nešálil) a basákem ovládajícím mohutné šestistrunné pádlo. Měli jsme se již k odchodu, ale cosi (výčep) nás zdrželo ještě na koncert druhého uskupení, skupiny Sputnik. Rozhodně jsme nelitovali, chlapci (a dívčina, která všechny lákala k pódiu svou minisukní) hrají velmi zajímavý neopunk okořeněný samply. Ale co, poslechněte si to sami. Pokud je někdo línej, tak mam doma jejich CD.

Zítra ďábelské maročanky

My 3 Těleso
A víte co, já musim dělat protokoly, koukněte se na to sami tady. Pánové umí hrát a mají moc pěkné písničky, doporučuji zvláště tu o revizorech. Ale víte co, poslechněte si všechny, stojí to za to, protože pánové umí hrát. Alternativa jak svině. A já se opakuju. Kurňa.

Jo a zapoměl jsi že ses vyválel v upravovaném záhonu plném tupipánů. V jednu chvíly ti koukala jen hlava:) A ještě že vám s Myrkem málem natrhli kušnu hákem místní bezkrkové, když jste po nich začali házet prázdné lahváče:)

Leningrad Cowboys
Jak všichni víte, přijela k nám zahrát tato slavná kapela. Plno lidí ji chtělo vidět a já také. A nebyl jsem sám, šla tam snad celá praha. Na kabeláži jsem se dohodl s Myrkem, že si nakoupíme lahváče a dáme si sraz předem, abychom se na koncert řádně připravili. Přesně podle plánu jsem došel do kaufladnu vyměnit prázdné lahváče za plné a okolo šesté hodiny jsem vyrazil s cinkajícím batohem do města. (kromě lahví v batohu byla pouze mikina). V tramvaji jsem potkal i Obuvníka s rodinou, jak jede (kupodivu) na Kampu podívat se na kovboje. Odpojil jsem se od nich na újezdě a odešel na takovou tu louku na kampě. Padl jsem zděšen množstvím postávajícího a pokalujícího národa. zaregistroval jsem i hoooooooooodně dlouhou frontu u vstupu, která mohla znamenat jediné: osobní prohlídky všech uchazečů o kulturní zážitek. Uvědomil jsem si, že mě tam s osobním výčepem na zádech asi nepustí, vzal jsem mobil a uvědomil myra o svém přesunu na lavičky vedle památníku obětem komunismu (takovej ten uhnívající člověk) na Újezdě. Hraji si s holubem a konzumuji pivo. Po chvíli s Braníkem vruce doráží Myrek. Krátce probereme naši situaci a rozhodujeme se pro setrvání na místě a synchronizované chlastání. Synchronizované proto, že jsme měli stejnou značku piva, stejný počet kusů, podobné oblečení, mobil a peněženku ve stejných kapsách a ppo chvíli sezení jsme vytáhli černou mikinu, že je nám zima. Takle jsme si tam seděli, pozorovali okolní ruch (všude seděly či korzovaly kalící osoby) a libovali si, jaké to máme krásné místo na kalení. Největší uznání od nás sklidila dvě tak čtrnáctiletá děvčata se svící v ruce. V jednu chvíli jsme závazně uvažovali o přesunu do vlaku směr Podělusy, nápad ovšem ztroskotal na absenci spacáků v našich batozích. Po chvíli přišel Kurej a kalil s námi. Potom dorazil Mrazák s partnerkou, aby po chvíli zase zmizeli. Potom volal Skiwichu, kterému jsem rozmluvil úmysl jít na koncert a instruoval ho nákupem lahváčů, neboť nám docházely zásoby. Skutečně po chvíli dorazil, ale místo k nám vyběhl po památníku nahoru a zmizel v lese... Naštěstí se po chvilce zuřivého telefonování objevil zpátky a my mohli v klidu kalit dále. Někdy v tomto momentu se opět objevil Mrazák s tím, že je na koncert nepustili, protože tam bylo plno. Vysmáli jsme se jim a začali plánovat další výlet za účelem dokoupení zásob. PO chvíli jsme opravdu s batohem plným prázdných lahví odkráčeli do věčerky, kde byla strašná fronta. Opět jsme doplnili lahváče a kalili dál. V tomto momentu (už to bylo asi tak 9 piv) přestávám mít kontinuální vzpomínky, takže útržkovitě: U naší lavičky se vyrojilo hrozně moc lidí (Bet, Zhaly, Ondra Skripnik a Michala, Kalimero, Kůča, Miňa, dokonce i Jéňa Šváb!). Bavili jsme se močením do záhonů. Rozbil jsem si koleno o chodník. Trhali a žrali jsme květiny. Vůbec nevím, jak jsem se dostal domů. Probudil jsem se dnas v jednu odpoledne s pořádnou kocovinou. Sečteno a podtrženo, zase se těšim na nějakej pěknej koncert.

DALŠÍ KONZERT BOŽÍHO SOU(N)DU SE ODEHRÁL V TRADIČNÍM RYTHMU,
v CROSS CLUBU v Holešovicích se tradičně na vystopení společně s funkovou skupinou Zrakawadu sešlo obecenstvo v přibližném počtu 15 - 20 lidí, ale jelikož jsem byl jedinný z PíDžíPí, který se zúčastnil (a tedy jedinný kdo má na kontě všechny vystoupení této nadějné kapely), takže tak trochu netradičně byl tentokrát kotel Božího Sou(n)du v menšině...
vystoupení se tradičně líbilo - pokud máte hudební hluch a v sobě alespoň 5 piv, tak to není takový problém...
následující pařba se také tradičně vydařila,
barmanka, mimochodem docela kočička, točila Francouzskou (= lehký nad Mírák, to pro ty méně chápavé), takže jsme nakonec zůstaly asi do 1 hodiny,
poté jsme se s Jehovistou přesunuli do Šéftrenérova bytečku, kde jsme také přespali, a po skončení dopolední výuky ve škole jsem si konečně dal po více než 20ti hodinovém půstu oběd, a pak jsem šel běhat, a bylo mi strašně špatně, ale to už se včerejším konzertem moc nesouvisí, takže to radši ukončim:
DOBROU NOC DĚTI,
DOBROU NOC STRÝČKU FIDO:-)

Film PADLÉ ŽENY

doporučuji jen silnějším povahám,
neni to sice ani zdaleka tak drastický jako 100 dní Sodomy, ale některé slabší povahy odcházeli z kinosálu lehce vyděšený...
zážitek z filmu umocňuje fakt, že je podle skutečnosti, a i když se odehrává v Irsku v 70. letech, mohl se klidně stát ještě i před 10 lety, tedy v době, kdy Irsko bylo již dávno členem eu, a pak se tedy nabízí otázka:
PANE BOŽE, DO ČEHO TO ZA DVA TEJDNY (ato přesně) VSTOUPÍME?!


PS: když jsem zadal do vyhledávače jeden svět, což je festival, v rámci kterého jsem onen film shlédnul, hádejte co mi to vyplivlo:

Pivovar Svijany je jeden z nejstarších pivovarů v Čechách a zachoval si tradiční výrobu piva. Pivo se vyrábí nepasterované, živé s velmi charakteristickou chutí. Sortiment: 10°, 11°, 12°, 13° - světlá i tmavá, 15° - speciál.
FUJ!

United Islands!

Chystáte-li se také někdo sem, tak mi dejte vědět! Dejvid Bowík

Zatímco Bowíček bude něco stát, tady můžete za pouhou korunu strávit Velikonoce:
Velikonoce v dole!

V pátek 2. 4.
podnikla kulturní sekce Betova (já) a SILDteamu (šéf) a jejich přívrženců (Marťa, Majdice, Lukáš) výpravu do Malostranský Besedy na kultovní kapelu Krausberry,
konzert se odehrál v tradičním rythmu, diváci byli tradičně spokojeni, a produkce byla tradičně zakončena skladbou z nejkultovnějších: Můstkem:-)
veliké nadšení vyvolalo především pěvecké vystoupení Mária, a to dokonce takové, že se většina osazenstva shodla natom, že to tam ten Kraus tomu Máriovi vlastně pěkně kazil:-)
no, a pak jsme si tradičně zanadávali, že v Besedě netočej točený pivo, taky jsme stihli vymyslet několik pěkně bulvárních zpráviček (možná časem v bulváru:-), a pak jsme šli domů:-)

MLOK se blíží,
třikrát ZDAR,
budeme pít,

Ve čtvrtek 8.4. slaví MUDr. Jan Šulc narozeniny? Co z toho plyne? 6 kapel, celonoční hudební maraton v režii Vítkovců.

Včera jsem zavítal na koncert Psích vojáků. Vynořil jsem se potmě z ďoury v místě zvaném Opatov a připadal jsem si spíše jak na mexické planině Nazca. Nikde nikdo a široko daleko nic! Kresby viditelné z letadla asi taky ne. Tak kam se vydat? Naštěstí jeden přimrzlý bezdomovec věděl a poslal mne kolem hřbitova a Delvity, což byly zajisté jeho dva často používané styčné body, do kulturáku. Tam jsem zacvakal ještě polovinu vstupného a zhlédl třetinu programu. (PV hráli od 20 do 21.30hod a já přišel v 21 hod. :-( ) Topol mlátil chvilku do kláves, jak za starejch časů, kdy ještě chlastal, ale většinou už u toho usínal a publiku se to náležitě nelíbilo. Nějaký divácký imbecil stále vykřikoval jméno Marilyn Monroe, jakoby nevěděl, že starý filmy se tu promítat nebudou (a písnička toho jména se taky na programu neobjeví!). V půl devátý to hudebník zabalil a suše odešel - po deseti minutách strašlivýho vytí a běsnění se teda nechal obměkčit a přišel zafidlat Žiletky - a pak suše odešel a už nepřišel. Příšerné kvílení a pískání náhle oživlého a alkoholem posilněného publika už nepomohlo. Tak jsem šel taky domu.

BARVY A KONZISTENCE
(Pocta Toi budkám)

Sedím sám a známý pach
mírné klima
žádný strach
své dílo
DOKONÁM

Sedím sám a uvnitř věru
venku fronta
dík svěračům
za důvěru
své dílo
DOKONÁM

...možná...
...za hodinu...
...mějte strpení!

Refrén:
Černé moře, Rudé moře, Žlutá řeka
modrá budka kadibudka
opuští mne tuhá hrudka
opouští mne mokré bláto
v modré budce kadibudce
a to přeci
STOJÍ ZA TO!