Včera jsem zavítal na koncert Psích vojáků. Vynořil jsem se potmě z ďoury v místě zvaném Opatov a připadal jsem si spíše jak na mexické planině Nazca. Nikde nikdo a široko daleko nic! Kresby viditelné z letadla asi taky ne. Tak kam se vydat? Naštěstí jeden přimrzlý bezdomovec věděl a poslal mne kolem hřbitova a Delvity, což byly zajisté jeho dva často používané styčné body, do kulturáku. Tam jsem zacvakal ještě polovinu vstupného a zhlédl třetinu programu. (PV hráli od 20 do 21.30hod a já přišel v 21 hod. :-( ) Topol mlátil chvilku do kláves, jak za starejch časů, kdy ještě chlastal, ale většinou už u toho usínal a publiku se to náležitě nelíbilo. Nějaký divácký imbecil stále vykřikoval jméno Marilyn Monroe, jakoby nevěděl, že starý filmy se tu promítat nebudou (a písnička toho jména se taky na programu neobjeví!). V půl devátý to hudebník zabalil a suše odešel - po deseti minutách strašlivýho vytí a běsnění se teda nechal obměkčit a přišel zafidlat Žiletky - a pak suše odešel a už nepřišel. Příšerné kvílení a pískání náhle oživlého a alkoholem posilněného publika už nepomohlo. Tak jsem šel taky domu.