Kulturní nevolnost
Nevolnost první-Bowling for Columbine
Ve čtvrtek se mi povedlo dostat se do kina. Zvláštní, ale náhodou to nebyl žádný výkvět americké kinematografie a la hollywood ač se jednalo o americký film, který je o americe a tvůrce za to dostal amerického oskara (soška, né operátor). Film vypráví o držení zbraní v americe a o masakru na střední škole v Columbine. Režisér M.Moore se pokouší vyřešit otázku, proč je v americe každoročně zastřeleno 10,000 lidí. To celé je natáčeno s jistou nadsázkou a osobitým humorem autora. Jak jinak si vysvětlovat scénu v které se objevují nápisy typu: "V Chile bylo amerikou potlačeno povstání, při kterém zemřelo 5000 lidí a následně byl protlčen do vlády generál Pinochet". či směřování peněz kamarádu Usámovi, Sadámovi apod. a vše to celé završeno "Usáma bin Ládin použil americké peníze proti samotným američanům" a na plátně se trefí letadlo do jisté známé budovy, která již dnes nestojí. A při tom všem v pozadí zní píseň What a Wonderful World od Amstronga.
Nevolnost number tú-Visací Zámek-Žofín
Dneska se mi konečně povedl poslech jednoho z alb, které musí správný znalec znát a tímto děkuji jístému nejmenovanému nejlepšímu pragovákovi. Žofín je záznam koncertu z roku, kdy sem ještě nebyl na světe (1984, sakra), to jest z doby kdy Praze vládl komu..., teda punk. Z nahrávky je slyšet živelnost a neumětelství daného spolku, jistá pivní vygumovanost a demence textů, provázena problémy s rytmikou či zvukem. Vše navozuje atmosféru typického amaterského, živelného punku, který se asi nedá moc doma poslopuchat, ale až se budete doma nudit a budete chtít nasrat sousedy a sousedky o 50 a více let starší, není lepší východisko než obvolat stejně náruživé kamarády, protlačit do sebe aspoň pět lahvoňů, pustit naplno Žofín a zahájit pogo!