No já si myslim, že tato KLádinova báseň nepatří zrovna k jeho skvostům. Z88m mnoho lepších. Za vrchol považuji tuto trochu avantgarní (snad nevadí, že oprašuji to, co už zde jednou bylo napsáno):

Čaj je dobrý
Radek Laciga 2003
čaj je dobrý,
pivo je dobrý,
rum je dobrý
vizour je dobrý,
absinth je dobrý,
becher je dobrý,
kůň v trávě je dobrý,
tiňťo je dobrý,
alcohol je dobrý,
...
kocovina - je zlá!

Jedu takhle včera tramvají,
cestou k Voitoijovi,
pro jeho super Silničku,
cestou koukám z vokna,
a čtu si na reklamičku,
co tam na mě jukla...

NOVÉ ROCKOVÉ RÁDIO V PRAZE,
ROCK ZONE
105,9 FM

Co takhle nějaká kultura???
30.3. Sto zvířat v Akropoli!!!

POHŘEBÁCI

Jedeme do motola -
a chlastáme,
na pohřebáky hola hola -
voláme

Pohřebáci pojďte s náma,
zapaříme až do rána,
za zeslulý zakalíme,
do rakví je posadíme.

Vcera jsem byl na kapele Buhvi s frontmenem Martym ze zdravotniku a buh ví ze to bylo dobry, zvlast hostujici drums, sax a jihoamericka tanecnice rozproudili jinak dost intelektualni zabavu. Taky fanynky O.Brzobohateho nemeli chybu, cpali mu sve poprsi temer az na klavesy a kazdy jeho pohyb si fotily.Marty byl na blond.

Když obyvatelům Senohrab dojdou peníze, musí jezdit do Prahy jako opravdová socka.
(momentka z trati 221)

Revizoři.(Kontroll).Maďarsko.2003
Super film.na kterej jděte
28.01.05.20.00.Aero.prý vyprodáno
12.02.05.21.00.Oko
13.02.05.18.30.Oko

A ani Káva a Cigára nebudou špatný.

|04-01-15|2000|Delta|V.T.Marvin|

Taky vlastně od Hřeba
Wage Of Sin (USA), Who Ate My Skate (CZ)
08.01.05-1900-Klub 007 Strahov
Jedná o nějaký běsnící HC, které má vcelku i úspěch. Doma jsem měl i dokonce na to pozvánku, ale nevím, kam se poděla.
WAMS jsem slyšel asi před měsícem, ale moc mě nezaujali.
Ochutnávka: Wage Of Sin - Separate Ways

Dnes ve Vagónu VÍTKOVO KVARTETO + RED BARON BAND

jdete někdo?

Já se vyskytnu

Pro znalce maďarské hudby: Bikini! Doporučuji všem Mapníkářům i nemapníkářům. Jedná se o první (spíše undergroundové) album vele populární (soudě aspoň podle jejich webových stránek) maďarské grupy.

Informace

Byl jsem zde vyzván, abych krátce zhodnotil vystoupení kapely Sabra Cadabra, i když na to za á nemám vůbec žádnej mandát a za bé cosi už bylo psáno na SildWebu. Kucí sou mladí a neklidní a hrají spolu podle mě chvilku, tedy se vydali cestou známých převzatin, což je logické, vlastní štyky teprve přijdou. Klasický materiál od klasiků byl zahrán věrně, zejména se mi líbilo flétnové intro StH. K hudebním výkonům - Štěpán na kytaru je profik a baví ho to, to bylo slyšet. Petchu měl trochu problém se zvukem, holt 15W bez pořádnýho nazvučení není vončo, baví ho to taky a technicky se určitě zlepší. Shodli jsme se že bubeník je talent, mydlil pěkně, ale občas to zakoplo a občas toho bylo moc, ale to jsou standardní bubenický problémy, že... Zpěváček působil až éterickým dojmem, je to tam, ale zpívat, zpívat, z...t, a to furt a hlavně na konzertech, protože tam je vždycky každej prkenej a zmatenej a rozklepanej a ..., doufám že mu to nezkazí mutace. Ale největší problém je ta basa, která tam nejní, a která by tam bejt měla, což je škoda. Co ale hochům nelze upřít je odvaha, hrát třeba StH bych si fakt nelajsnul z obavy nad výsledkem. Ale co to melu, dyť my sme tam hráli pěkný pí...oviny a bylo to dost hrozný, doufám že ty mladý budou hrát za půl roku dvakrát líp.

Program akcí ve Velkém sále Lucerny
11.11.2004 Koncert 20:00

Vítkovo kvarteto, Artinvest a Radio Beat uvádějí "Společenský večer přátel V. K. - Tradice, která zavazuje."

Společenský večer k 25. výročí založení dnes již legendárního Vítkova kvarteta, který navazuje na letitou tradici těchto večírků. Letos bude program mimořádně pestrý, po úvodu, který je zatím překvapením, vystoupí řada hostů, které doprovodí pouze pro tento koncert složený soubor Jurka Park (Zdeněk Juračka, Kasha, Pavel Váně, Michal Pavlík, Olin Nejezchleba). Doufáme, že mezi našimi hosty budou i: Tonya Graves, Ivan Hlas, Michal Prokop, Ondřej Hejma.
V závěrečném takřka jeden a půl hodinovém bloku zahrají po sobě Veteráni studené války s Otou Petřinou a Vítkovo kvarteto.
Během večera proběhne řada překvapení.

10.11.2004, 19:30, Akropolis, FANFARE CIOCARLIA (ROM)

9.11. v Paláci Nekropolis Sunflower Caravan. Začátek 19:30, fstup 20,-

POZOR POZOR
dnes ve Futuru pro pro milovníky Opravdu Dobré Muziky hraje V. T. MARVIN

takže Jehovo, Skiwiču, Šéftrenére, Voitoiji a všichni ostatní, doufám že si to nenecháte ujít!
kdyžtak sem napište jestli chcete jít, ať se ňák dohodnem, samotnýmu se mi tam teda nechce

Kulturně Vzdělávací okénko:
Tohle sem taky našel u sebe v dokumentech.
Nevím, jak se to jmenuje ani kdo to složil, ale líbí se mi to:

Po ulici běhá chlápek s pěnou u huby
na sobě dlouhej kabát, slipy naruby
smradlavej dech, zrychlenej tep, děti má moc rád
hrdej, že je pedofil, co víc si může přát
svoji obět už si vyhlíd, když u školy stál
za žvejkačku, za bonbon do lesa ji táh
strhnul šaty hned ho vytáh, pak si začal hrát
vždyť je malá, vždyť je mladá, nemůže se prát
malá, větší, tlustá, štíhlá všechno je mu fuk
jemu vůbec nehrozí, že před ňákou cuk
když to dělá neštítí se a necejtí vinu
nepřemejšlí vůbec nad tím, dělá pěknou špínu
není noc ani dne, kdy necejtí slinu
hned přemejšlí, jak potlačit velkž tlaky v klínu
to jsou oni, jsou tu s náma to je jejich žití
a vůbec jim nevadí, že všem je z nich na blití

Ani Vodňanské kuře, ani Vodňanský kapr,
ALE

Kulturní podzim v křesťanském duchu
... aneb Co doporučují Jehovisti

Takže, pro začátek bychom tu měli Indigofest 2004, festiválek s velmi zajímavým obsazením. Doporučoval bych si 16. října večer udělat volno, ještě lépe si rovnou zarezervovat lístky, neb kapacita sálu je omezena. Namlsané uši bude nejlepší usadit na původní hladinu hned 20. října, kdy vystoupí na Strahově Boží Sou(n)d. Po vzpamatování se z šoku bude vhodné navštívit 25 let Vítkova Kvarteta, už jenom kvůli legendárnosti souboru. A na závěr bych doporučoval návštěvu koncertu Ten Years After s našim kamarádem Joem a jeho kytarou (28.11.2004, Lucerna). Pokud někdo má další návrhy, sem s nima!

11. listopadu, velký sál Lucerny, tradice která zavazuje aneb 25 let Vítkova Kvarteta.

Vinohradské vinobraní 2004

No, rok se s rokem sešel a opět bylo vinobraní. Já jsem se z důvodu oslavy narozenin jaksi zdržel v jistém skatepodniku na Smíchově, kde jsem, přilemtávaje odporně teplý bernard, sledoval unplugged vystoupení kapely Ve 3 v noci. Vystoupení probíhalo tak, že se na pódium vydrala jedna slečna a začala pět operním ječákem, který trhal uši. K tomu jí přibrnkával kytarista na akustiku a přimílal jakýsi typ ovládající cosi, co jsem pracovně pojmenoval hrající kafemlejnek. Okolo desáté se tedy i s kamarády vydávám směr náměstí Míru. Bohužel jsme jaksi zanedbali vliv 22 hodiny v hustě obydlených oblastech, takže místo očekávané produkce jsme spatřili jen prázdné jeviště, na kterém se promítal jakýsi film o Karlu IV. Zakoupili jsme lahvinky a usedli na lavičky tohoto improvizovaného open air kina. Společnost nám dělali houmlesáci, kteří si dokonce přinesli deky, aby mohli film sledovat v poloze ležmo. Bohužel se jaksi neobtěžovali zvedat se na záchod (mimochodem, byla tam řada Toiek) a chcali přímo pod sebe. Fuj, hnus. Když skončil film, naběhli na zvukaře městští policisté a začali ho jebat, že nemá povolení, chtěli se spojit s pořadastelem akce a podobné zhovadilosti. Shodli jsme se, že mají zřejmě problémy s erekcí a jali se poslouchat vyprávění jistěho svérázného filosofa. Ten svůj výstup začal zpěvem nejrůznějších písní, od budovatelských přes lidové až po vybrané árie ze známých českých oper. Poté začal své kázání, ve kterém zajímavé a nové myšlenky (policisté jsou homosexuálové, protože chodí vždy blonďák s brunetem ve hlídce) prokládal historkami ze své služby v pohraničí, při které střílel narušitele do zad. Pásmo zakončil recitací děl českých klasiků a objevným sdělením, že je na "vycházce" z Bohnic. Spolu s námi ho sledovali ještě dva alternativci, kteří ho přemlouvali, ať jde za ně na přijímačky na VŠ. Měli s sebou moc pěknou slečnu, se kterou posléze utekli. My jsme se šli nažrat do mekáče. Paní za pultem, která mi popřála dobrou chuť, dobře věděla, co dělá, neboť po zkonzumování jednoho humusu v papírovém obalu se mi zvednul kýbl takovým stylem, že jsem musel juít na vzduch to vydejchat a vydat se na cestu domů. Ta se změnila v peklo, neboť zákeřný burčák mi začal naprosto nekompromisním stylem huntovat vnitřnosti. Jedinou záchranou se ukázal být sprint domů a strašlivý výser. Takovej nášup ta naše mísa už asi nezažije. Takže nashle za rok s balením živočicha a pamperskou!

Tento pátek večer na Vinohradech - burčák!!!!! UÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!

Tak ti, kteří tvrdili, že Kubrickova 2001: Vesmírná odysea je lepší až napodruhý, měli pravdu. Přestože jsem včera v jistých chvílích držel svá oční víka silou vůle, vyplatilo se. Konečně jsem zaznamenal i souvislosti, které mi napoprvé unikaly. Už se těším na Osvícení. Odtud kopíroval jisté postupy i David Lynch a to jsem si myslel, že to má ze své hlavy.

Připojuji pozvánku na Budoár staré dámy, v Deltě ve středu 22. 9.

Zítra večer 14. 9., tj. po Pídžípí treninku = Klub Vagon + Táňa Máňa Poláčková, česká Janis Joplin!!! Myslím, že to je ten jediný správný kravál, který se dá v kotli podzemního ajzbonu ustát!

Teda, když už jsme u tý šalebný bedýnky, tak nelze nepozvat na názornou ukázku, jak lze zdárně někoho vyráchat ve sračkách :-)))! Lze aplikovat i v Toi budce?? V té z Tisu by to bylo takřka nerealizovatelné.

ČT 2 21:40 Černá kočka, bílý kocour
Koprodukční komedie 1998 oceněná Stříbrným lvem za režii na MFF v Benátkách. Pojďme jednou zapomenout na politiku! Hrají: B. Severdžan, F. Ajdini, S. Ibraimovová a další. Režie Emir Kusturica v srbochorvatském znění s titulky 124 min
Dnešní program tývý
A znovu zazní Pitbull-teriééééééééééééééééééééééééééééééééér!

Teda opičím se z Mapníku, ale stejně, tohle je důležité:
Pondělí (od 13.9.) patří Stanleymu Kubrickovi! Tak se nezapoměňte dívat.

HALÓOO!!! Všici, kdo jste zmožení nepřestávajícím vedrem přijďte se ve čtvrtek schladit do Vagónu, Kraus a spol to rozjede přesně v 21.00

Doporučuji si projít atlas českého undergroundu: http://katalog.atlas.cz/kultura/hudba/underground/
... samé sqosty! Většina kapel má na internetu pár svých nahrávek. Pojďte hledat nějakej superKult! Na Šindelovou vezmu kromě ozvučení taky nahrávky aspoň deseti českých undergroundoých nadějí. Kdo má ftp na Betov, může něco z toho stáhnout přímo v adresáři voitoi.

To Skiwichu: Tuhle ses ptal na OTK, tak pokud je chceš vidět naživo, tak dneska ke všem těm pijatykám přidej ještě přesun do Roxy Vstup volný!

007!
Včerejší nářez, kterej spustila na sedmičce postpunková kapela amíků Chinesse Stars, byl obdivuhodný! Již dlouho jsem nic podobnýho neslyšel. A co předváděl zpěvák, nechtějte ani vědět! Herec k popukání. Malinko podobnej týpek jako Luboš vyzkoušel snad všechny zpěvácké fígle a ještě něco navíc. Člověk se rozhodně nenudil :-)! Když onanoval s mikrofonem, tak z něj možná nestříkal jen pot! Tady je ňáká fotka ze série od kluka, co to všecko snímal (Mirek Urban), tedy i předskokany Emmem.

Mezi Ploty 2004

Jelikož mi hodný Strom daroval lístky a mě přišlo líto dávat je holčičkám, vyrazili jsme se Skiwištěm na Mezi Ploty. Naši skupinu doplnilo ještě DKP duo Vořech + Emběčko. Nástup na scénu proběhl bez problémů, i když jsme spolu se třemi lístky na neděli udávali i jeden na sobotu, ostraha si ničeho nevšimla a my tak mohli v klidu zaujmout místo na v hlediští té první a největší stage. Zde jsme poprvé zaregistrovali takovou věc, která pak docela zásadně ovlivnila průběh celého odpoledne - zakoupili jsme se pivo za velmi lichotivých 20 kaček, abychom následně zjistili, že JE NEALKOHOLICKÉ!!!!!! Smrtonosné opatření. S nechutí jsme dopili pohár hořkosti a s podobnými pocity (alespoň já) jsme sledovali první hudební číslo, kapelu Horkýže Sl(jaký se tam píše Y/I???)že. Chlapci kromě poskakování po pódiu (zvláště jeden kytarista si vyloženě říkal o zapletení do šňůr a potupný pád) celkem nic nepředvedli. Občas se to dalo vydržet, občas ne. Se skiwištěm jsme utekli na druhou scénu, kde se zrovna předváděly naděje Beatu. Stihli jsme konec vystoupení skupiny Pankix, která měla pouze dvě přednosti. A obě dvě měla zpěvačka pod trikem. Jinak děs a bída. A bída a děs. Ale aspoň se tam dalo sedět ve stínu. Po těchto šumařích nastoupila budějická parta In Memory. Tato skupina hraje móc pěkně, jenom se jaksi sekla s dobou. Prostě takový krásný návrat o 30 let zpátky. Což je asi tak jediné, co by se jim dalo vytknout. Ale za to měli na pódiu krásnou sbírku muzejních exponátů. Hammondky v originál skříni a originál rhodesky se už moc často neviděj. Tim míň pohromadě a u nás. Ke konci jejich produkce nás dostihlo DKP duo a po krátké poradě jsme se rozhodli pro první výlet za plot, do krajiny, kde se po pivu motáte. Výlez z areálu proběhl bez komplikací a my, plni radosti ze znovunabyté svobody (a chuti na chlast) jsme se téměř rozběhli do sídliště směrem, kde jsme tušili sámošku. A skutečně, objevili jsme Delvitu! V Delvitě jsme zkušeně zamířili do sekce levných vín a nápojů obecně a nalezli volbu dne: 2 litry houby za rovných 30 kaček! Sice ta kola byla light, ale za to jenom za 7,50. Venku jsme provedli agitační foto a zamířili do nedalekého parku, kde jsme na takové betonové popelnici nápoj smixovali. Nejhorší na tom bylo vypít ten litr koly, ona totiž byla pekelně hnusná, takže jsme jí tam nakonec lili po zemi. Houby jsme dali do batohů, aby nebyly tak na očích (přeci jenom, byl zákaz vnášení alkoholických nápojů!!!) a vrátili jsme se zpět. Následovala velmi úsměvná příhoda s ToiToikami. Před šesti toikami stála fronta. My jsme si stoupli do ní. Vedeni zušenostmi (přeci jen nejsme žádní amatéři) jsme začali pozorovat obsazenosti budek. Z důvodu velké rychlosti ubývání fronty jsem ovšem přišel na řadu dříve, než jsem se rozhodl opravdu použít čtvrtou budku zleva, ve které nikdo nebyl. PO vysrání jsme odešli zevlovat pod stromy. Na to Skiwichu, že se mu chce na záchod. Myslím, že nemusím říkat, co následovalo. Bohužel jsem u toho nebyl, takže bych prosil hlavního hrdinu, aby svůj zážitek popsal sám.
Během našeho frontového dobrodružství se zatím na pódiu přichystala kapela Boo. Zaujal mne zejména bubeník, který obsuloval pouze 2x wirbl, kopák, Hi-hatku a čínu. Samotná hudebín produkce mě spíše znechutila. Houba ovšem zvýšila naši odolnost, takže jsme odešli až poté, co basák odložil basu a vzal si housle. V jeho podání opravdu mučící nástroj nás vypudil velmi rychle. Následovala přihoda, ve které jsem se jakousi slečnu marně snažil přesvědčit, ať nechodí na 100 (jak se vkládá stupěň???) C. Šla tam. Kráva. My jsme zase viděli pódium plný židů, kterak hrají samé židoviny. A byl to hroznej vejvar. Až jsme si z toho sedli do stínu. Zde jsem potkal jednoho kamaráda, kterého jsem velmi dlouho neviděl. Kamarád jevil značné známky Jéňovatění (zatím mu ale bylo rozumět), takže jsem od něj utekli na vystoupení kapely -123 minut. Vystoupení bylo dobré, akorát trochu nudné. Navíc jsme na konci zůstali s VOřechem sami. (Skiwiště odešlo do kotle a Embéčko domů se učit) Ještě ke všemu nám došla houba. Začali jsme plánovat další cestu do Delvity. V tom se objevilo Skiwiště a objednalo si u nás ještě jednu houbu. Cestou z areálu se ozvali i Nemšové, kteří rovněž dorazili a chtěli něco k pití. Do areálu jsem se tedy vrátil s osmi litry houby v batohu. Skiwiště mezitím někde vyštrachalo Marti se spolužačkama, sehnali jsme Nemšy a vydali se na pathologii. Teda těsně vedle, na vystoupení Fast food. Vystoupení mě (kupodivu) nezaujalo, takže jsem se věnoval spíše sledování kafilérní výroby párků, která probíhala v jednom ze stánků. Asi po půl hoďce mě to přestalo bavit, takže jsem se ještě s Nemšama odebral zpět na hlavní kaliště, kde vystupovala Anna K. Tentokrát Iggyho Popa nezazpívala, čímž nás nasrala. Uchytili jsme se přímo ve zvukařskym stanu, odkud byl ideální výhled. POslední číslo programu, Wohnouty, jsme si tedy řádně vychutnali. Po skončení festivalu jsme se odebrali na nedalekou velkou skálu, kde jsme likvidovali zbytky alkoholu. Společnost nám dělalo několik zajímavě oblečených slečen (jedna v plavkách), které nám daly (zahulit).
Co dodat? Přijemná sonda do české hudební scény. Kupodivu si tam nikoho z nás nenechali, takže za rok zase.

Tak tohle je sice jen odkaz, klidně si jděte i do níže zmíněného divadla, ale hlavně se koukněte na excelentní grafické ztvárnění webových stránek! Zvláště mne zaujaly ikonky Podklady pro media a Umělecký soubor :-)
DOCELA ŠVANDA 8-)

jelikož jsem se zdržel na cyklovýletu dorazil jsem do Stromovky už za burácení čtyř houslí opravdu osobytého uskupení Pod černý vrch,
ještě během cesty metrem jsem však zažil menší šok, na Museu totiž nastoupila skupina snědých spoluobčanů, což by nebylo ani tak šokujcí, jako to že všichni měli platný, označený cestovní doklad!!! něco neuvěřitelného...
po zaplacení nehorázných 100 K jsem se přidal k ostatním pragováčatům a dal se do boje s místním Mušketýrem, a pak s druhym a třetim a...
když konečně nastoupili Vítkáči, chopil jsem se Jehovistova papapřístroje a začal vyvíjet poměrně intenzívní papačinnost, jejíž důsledky můžete shlédnout na odkazu viz Jehovistův článek...
škoda jen, že koncert byl předčasně ukončen, a tak nezbylo nic jiného, něž dát několik Mušketýrů a jít spinkat:-)

Velká část Betovanů včera vyrazila do Stromovky na Vítkovce. Ještě před začátkem vystoupení jsem uvedl do rozpaků slečnu co prodávala lístky. Na otázku jaká je nejrychlejší bigbítová kapela v Praze jsem bez váhání odpověděl Boží Sou(n)d, což milou slečnu uvrhlo do pekelné nejistoty, ve které se div neomlouvala, že tento druh hudby neposlouchá. Předkapela Pod Černý Vrch předvedla místy zdařilou, místy pokulhávající pseudokeltskou produkci. Pokulhávalo to zejména při ženském zpěvu - obě dvě dámy strašlivě falešně ječely - bylo to fakt o uší. Vystoupení Vítkovců, kterým tntokrát nepřišel jejich obvyklý kotel, bylo z důvodu 22:00 poněkud kratší, ale i tak povedené (hlasivky jsem si vyřval dokonale). Nebudu se tady rozepisovat o něčem, co stejně všichni znáte, takže se jenom koukněte na mých 5 minut s Irfanem.Přímo tady.
Co na závěr? Až bude ještě teplejš, tak to ve stromovce nebude mít chybu (pívo za 20, fotbálky, žrádlo...)

[27.5.2004|DELTA|KUřECí NářEZ|BEK OFIS|GORO]
Pro mnoho lidí byl tento koncert něčím zvláštním. Mnozí byli zvědaví na první koncert Kuřecího nářezu a jiní na výplod Bek Ofisu. Jelikož jsem dostal pozvánku, nemohl jsem odmítnout a vyrazil jsem provětrat své uši. Bohužel jako jediný Betovan:(
Část první-Kuřecí Nážez
Od první skupiny se toho nedalo moc čekat. Když dobrý bubeník Marek opustí bicí a šáhne po kytaře, nečekejte žádný velký boom. Basák a bubeník Jsou spíše průměrní až podprůměrní, ale občas se dala někde najít i nějaká ta myšlenka avšak jejich syrovým pseudopunku to ale nevadilo. Poslechu to schopné bylo a to se počítá.
Část druhá-Bek Ofis
Jako druhá nastupovala mladá optimistická brit-popová kapaela (tohle někde psali) a myslím si, že to je docela trefné určení. Jelikož tato hudba mě jaksi nezajímá a jak jsem si i ověřil, stále nezajímá, zástal jsem zde pouze kvůli povinostem recenzenta asi na tři písničky.
Na podium nastoupilí tři sebevědomí chlapíci připravění podat výkon. Jak bylo od první písně znát, své nástroje uměli pro svou muziku ovládat dobře. I zpěvák dokonce uměl zpívat, což se například o Kuřecím nářezu či Goru nedalo říct. Nutno však podotknout, že pouze pro Bek Ofis byl zpěv primární část. Bek Ofis je kapela, která si základa více písničkaření a po hudbení stránce je to znát. Všehcny písně které jsem slyšel jsou spíše stále stejnou kulisou pro anglicky zpívané textíky. Dokonce jsem si vzomněl na jeden refrén znějící: "yes yes no, yes yes nouoú". jak se dá odvodit, publikum bylo spíše dámské a velmi dolišné od zbylých dvou kapel. Nebo-li jinak. Na Bek Ofis přišli uplně jiní lidé než na Kuřecí Nážez a Goro.
Část finální-Goro
Goro je punk. Chlapci inspirováni úspěchem kapely Bek Ofis pojali tento koncert jako komponovaný večer věnovaný všem slečnám. Jak se sami přiznali, uznávají, že vlastně každá slečna je krásná, akorát musíme vědět kde. Většina písní také bylo věnováno právě tomuto pohlaví. Avšak na druhou stranu se musí uznat jakýsi neúspěch, protože v pogu se žádná slečná nenacházela. No pogu...
Co řící závěrem? Rozhodně spojení skupin Goro a Kuřecí nářez proti Bek Ofis mi nepřišlo moc chytré. Dvě úplně jiné sorty lidí, jedny upřednostňující hudební syrovost, jedinčnost a originalitu stimulovanou podpurnými látkami jako jsou pivo a druhá, která hledá ve sbých idolech něco jako božstvo. A pokud se o nich někde napíše jen trochu něco křivého, hned se ohánějí aniž by sami uvědomili, že Bek Ofis (ani zbylé dvě kapely) prostě nění úžasnou kapelou.
Asi jedna rada závěrem. Jste kluci a máte rádi pivo? Běžte na Goro a Kuřecí nářez. Jste holky a čtete Dívku? Bežte na Bek Ofis!

Vy všichni, co jste včera pohrdli kuturou, litujte. Byli jsme za lidových 20 kaček v Akropoli. Původně jsme chtěli shládnout pouze poslední vystoupení rozpadající se skupiny Skip, které nás zaujalo hlavně bubenicí, která bubnovala tak, jak vypadala (dobře, pokud mne zrak a sluch nešálil) a basákem ovládajícím mohutné šestistrunné pádlo. Měli jsme se již k odchodu, ale cosi (výčep) nás zdrželo ještě na koncert druhého uskupení, skupiny Sputnik. Rozhodně jsme nelitovali, chlapci (a dívčina, která všechny lákala k pódiu svou minisukní) hrají velmi zajímavý neopunk okořeněný samply. Ale co, poslechněte si to sami. Pokud je někdo línej, tak mam doma jejich CD.

Zítra ďábelské maročanky

My 3 Těleso
A víte co, já musim dělat protokoly, koukněte se na to sami tady. Pánové umí hrát a mají moc pěkné písničky, doporučuji zvláště tu o revizorech. Ale víte co, poslechněte si všechny, stojí to za to, protože pánové umí hrát. Alternativa jak svině. A já se opakuju. Kurňa.

Jo a zapoměl jsi že ses vyválel v upravovaném záhonu plném tupipánů. V jednu chvíly ti koukala jen hlava:) A ještě že vám s Myrkem málem natrhli kušnu hákem místní bezkrkové, když jste po nich začali házet prázdné lahváče:)

Leningrad Cowboys
Jak všichni víte, přijela k nám zahrát tato slavná kapela. Plno lidí ji chtělo vidět a já také. A nebyl jsem sám, šla tam snad celá praha. Na kabeláži jsem se dohodl s Myrkem, že si nakoupíme lahváče a dáme si sraz předem, abychom se na koncert řádně připravili. Přesně podle plánu jsem došel do kaufladnu vyměnit prázdné lahváče za plné a okolo šesté hodiny jsem vyrazil s cinkajícím batohem do města. (kromě lahví v batohu byla pouze mikina). V tramvaji jsem potkal i Obuvníka s rodinou, jak jede (kupodivu) na Kampu podívat se na kovboje. Odpojil jsem se od nich na újezdě a odešel na takovou tu louku na kampě. Padl jsem zděšen množstvím postávajícího a pokalujícího národa. zaregistroval jsem i hoooooooooodně dlouhou frontu u vstupu, která mohla znamenat jediné: osobní prohlídky všech uchazečů o kulturní zážitek. Uvědomil jsem si, že mě tam s osobním výčepem na zádech asi nepustí, vzal jsem mobil a uvědomil myra o svém přesunu na lavičky vedle památníku obětem komunismu (takovej ten uhnívající člověk) na Újezdě. Hraji si s holubem a konzumuji pivo. Po chvíli s Braníkem vruce doráží Myrek. Krátce probereme naši situaci a rozhodujeme se pro setrvání na místě a synchronizované chlastání. Synchronizované proto, že jsme měli stejnou značku piva, stejný počet kusů, podobné oblečení, mobil a peněženku ve stejných kapsách a ppo chvíli sezení jsme vytáhli černou mikinu, že je nám zima. Takle jsme si tam seděli, pozorovali okolní ruch (všude seděly či korzovaly kalící osoby) a libovali si, jaké to máme krásné místo na kalení. Největší uznání od nás sklidila dvě tak čtrnáctiletá děvčata se svící v ruce. V jednu chvíli jsme závazně uvažovali o přesunu do vlaku směr Podělusy, nápad ovšem ztroskotal na absenci spacáků v našich batozích. Po chvíli přišel Kurej a kalil s námi. Potom dorazil Mrazák s partnerkou, aby po chvíli zase zmizeli. Potom volal Skiwichu, kterému jsem rozmluvil úmysl jít na koncert a instruoval ho nákupem lahváčů, neboť nám docházely zásoby. Skutečně po chvíli dorazil, ale místo k nám vyběhl po památníku nahoru a zmizel v lese... Naštěstí se po chvilce zuřivého telefonování objevil zpátky a my mohli v klidu kalit dále. Někdy v tomto momentu se opět objevil Mrazák s tím, že je na koncert nepustili, protože tam bylo plno. Vysmáli jsme se jim a začali plánovat další výlet za účelem dokoupení zásob. PO chvíli jsme opravdu s batohem plným prázdných lahví odkráčeli do věčerky, kde byla strašná fronta. Opět jsme doplnili lahváče a kalili dál. V tomto momentu (už to bylo asi tak 9 piv) přestávám mít kontinuální vzpomínky, takže útržkovitě: U naší lavičky se vyrojilo hrozně moc lidí (Bet, Zhaly, Ondra Skripnik a Michala, Kalimero, Kůča, Miňa, dokonce i Jéňa Šváb!). Bavili jsme se močením do záhonů. Rozbil jsem si koleno o chodník. Trhali a žrali jsme květiny. Vůbec nevím, jak jsem se dostal domů. Probudil jsem se dnas v jednu odpoledne s pořádnou kocovinou. Sečteno a podtrženo, zase se těšim na nějakej pěknej koncert.

DALŠÍ KONZERT BOŽÍHO SOU(N)DU SE ODEHRÁL V TRADIČNÍM RYTHMU,
v CROSS CLUBU v Holešovicích se tradičně na vystopení společně s funkovou skupinou Zrakawadu sešlo obecenstvo v přibližném počtu 15 - 20 lidí, ale jelikož jsem byl jedinný z PíDžíPí, který se zúčastnil (a tedy jedinný kdo má na kontě všechny vystoupení této nadějné kapely), takže tak trochu netradičně byl tentokrát kotel Božího Sou(n)du v menšině...
vystoupení se tradičně líbilo - pokud máte hudební hluch a v sobě alespoň 5 piv, tak to není takový problém...
následující pařba se také tradičně vydařila,
barmanka, mimochodem docela kočička, točila Francouzskou (= lehký nad Mírák, to pro ty méně chápavé), takže jsme nakonec zůstaly asi do 1 hodiny,
poté jsme se s Jehovistou přesunuli do Šéftrenérova bytečku, kde jsme také přespali, a po skončení dopolední výuky ve škole jsem si konečně dal po více než 20ti hodinovém půstu oběd, a pak jsem šel běhat, a bylo mi strašně špatně, ale to už se včerejším konzertem moc nesouvisí, takže to radši ukončim:
DOBROU NOC DĚTI,
DOBROU NOC STRÝČKU FIDO:-)

Film PADLÉ ŽENY

doporučuji jen silnějším povahám,
neni to sice ani zdaleka tak drastický jako 100 dní Sodomy, ale některé slabší povahy odcházeli z kinosálu lehce vyděšený...
zážitek z filmu umocňuje fakt, že je podle skutečnosti, a i když se odehrává v Irsku v 70. letech, mohl se klidně stát ještě i před 10 lety, tedy v době, kdy Irsko bylo již dávno členem eu, a pak se tedy nabízí otázka:
PANE BOŽE, DO ČEHO TO ZA DVA TEJDNY (ato přesně) VSTOUPÍME?!


PS: když jsem zadal do vyhledávače jeden svět, což je festival, v rámci kterého jsem onen film shlédnul, hádejte co mi to vyplivlo:

Pivovar Svijany je jeden z nejstarších pivovarů v Čechách a zachoval si tradiční výrobu piva. Pivo se vyrábí nepasterované, živé s velmi charakteristickou chutí. Sortiment: 10°, 11°, 12°, 13° - světlá i tmavá, 15° - speciál.
FUJ!

United Islands!

Chystáte-li se také někdo sem, tak mi dejte vědět! Dejvid Bowík

Zatímco Bowíček bude něco stát, tady můžete za pouhou korunu strávit Velikonoce:
Velikonoce v dole!

V pátek 2. 4.
podnikla kulturní sekce Betova (já) a SILDteamu (šéf) a jejich přívrženců (Marťa, Majdice, Lukáš) výpravu do Malostranský Besedy na kultovní kapelu Krausberry,
konzert se odehrál v tradičním rythmu, diváci byli tradičně spokojeni, a produkce byla tradičně zakončena skladbou z nejkultovnějších: Můstkem:-)
veliké nadšení vyvolalo především pěvecké vystoupení Mária, a to dokonce takové, že se většina osazenstva shodla natom, že to tam ten Kraus tomu Máriovi vlastně pěkně kazil:-)
no, a pak jsme si tradičně zanadávali, že v Besedě netočej točený pivo, taky jsme stihli vymyslet několik pěkně bulvárních zpráviček (možná časem v bulváru:-), a pak jsme šli domů:-)

MLOK se blíží,
třikrát ZDAR,
budeme pít,

Ve čtvrtek 8.4. slaví MUDr. Jan Šulc narozeniny? Co z toho plyne? 6 kapel, celonoční hudební maraton v režii Vítkovců.

Včera jsem zavítal na koncert Psích vojáků. Vynořil jsem se potmě z ďoury v místě zvaném Opatov a připadal jsem si spíše jak na mexické planině Nazca. Nikde nikdo a široko daleko nic! Kresby viditelné z letadla asi taky ne. Tak kam se vydat? Naštěstí jeden přimrzlý bezdomovec věděl a poslal mne kolem hřbitova a Delvity, což byly zajisté jeho dva často používané styčné body, do kulturáku. Tam jsem zacvakal ještě polovinu vstupného a zhlédl třetinu programu. (PV hráli od 20 do 21.30hod a já přišel v 21 hod. :-( ) Topol mlátil chvilku do kláves, jak za starejch časů, kdy ještě chlastal, ale většinou už u toho usínal a publiku se to náležitě nelíbilo. Nějaký divácký imbecil stále vykřikoval jméno Marilyn Monroe, jakoby nevěděl, že starý filmy se tu promítat nebudou (a písnička toho jména se taky na programu neobjeví!). V půl devátý to hudebník zabalil a suše odešel - po deseti minutách strašlivýho vytí a běsnění se teda nechal obměkčit a přišel zafidlat Žiletky - a pak suše odešel a už nepřišel. Příšerné kvílení a pískání náhle oživlého a alkoholem posilněného publika už nepomohlo. Tak jsem šel taky domu.

BARVY A KONZISTENCE
(Pocta Toi budkám)

Sedím sám a známý pach
mírné klima
žádný strach
své dílo
DOKONÁM

Sedím sám a uvnitř věru
venku fronta
dík svěračům
za důvěru
své dílo
DOKONÁM

...možná...
...za hodinu...
...mějte strpení!

Refrén:
Černé moře, Rudé moře, Žlutá řeka
modrá budka kadibudka
opuští mne tuhá hrudka
opouští mne mokré bláto
v modré budce kadibudce
a to přeci
STOJÍ ZA TO!

Božký Sou(n)d v ďábelském rockáči

Po šéftrenérově varování jsem čekal hodně hustej pajzl, ale skutečnost předčila i ty nejdivočejší sny...
Po vstupu do onoho lokálu nás nejprve vřele přivítali místní děvky (tentokráte je slovo děvka myšleno opravdu jako děvka) ale vzápětí nás z útrob podzemních katakomb doslova vyrazil místní vyhazovač,
tak jsme si s Bohem dali dvě kontrolní Géčka ve vedlejším lokále, kde se prozměnu o zábavu starala skupinka vylitejch štamgastů svým zpěvem (jesli se tak opileckému vyluzování neharmonických zvuků dá říkat),
na druhý pokus se nám již za hřmotného burácení Pilotů podařilo dostat přes děvky (nechtějte vědět co jsem kvůli tomu byl nucen udělat) i přes gorilku, a mohlo se začít lejt, piva bylo dostatek neb teklo přímo z hydrantu, zato půlitrů nedostatek (a po fčerejšku maj o jeden míň:-), takže někteří podnikatelé museli cucat plast...
Sou(n)di předvedli standartní vystoupení, žel poněkud zkrácené, ale tentokráte s velice dobrým zvukem, který měl díky stísněným podmínkám sklepení ty správný grády...
...mnohem pozdějc - asi tak něgdy v noci - se nejtvrdší jádro já, Jehovista a Voitoi, přesunulo do Sudu, pod vlivem všemocného Al-coholu jsme zde pořídili několik kompromitačních i jinných foto a vylili (do sebe) džbánek Vavřineckého,
potom už se děj začíná zamlžovat, pouze občas se ze tmy vyjeví nějaký obraz, jako třeba pingl nasranej, že mu kradu tyčinku, noční tramvaj č 1, noční tramvaj č 2, a potom už jen ranní (v 11:30 hod) probuzení, kocovina jak ... a článek na Betov, kterej je dlouhej a nesrozumitelnej, to sem to zase zplodil píčoviny, asi budu muset přestat chlastat, sakra!

toisou oni (bez Jehovisty)

dnes jde na ČT 2 večer na téma: Monty-Python,
tak jestli nemáte co dělat vřele doporučuju:-)

Hlava třeští, žaludek je přecitlivělý prostě takovej normální den po kalbě:)
Právě jsem se před pár minutkama probral z dopoledního spánku, když jsem přijel domů rodiče už dávno byli na cestě na LOBy. No jasně včera jsme měli Maturák. S Prokopem jsme před celou Lucernou kalili pivčáka v naší scénce. Velmi se to všechno vydařilo, alespoň z mého pohledu.
Víte jak se hraje dokonalá scénka, když člověk minutku před vystoupením překecá profesora, aby šel hrát taky a když se profesor zeptá "Kdy?" Odopvíte jednoduše.: "Teď" A pak sklidí ohromnej úspěch:)
After party komentovat nebudu, jelikož při mém příchod byly volný jenom lavičky na baru a když člověk sedí přímo u zdroje?

Tak jsem tady chtěl právě pěkně rozmáznout kulturní a zákaznickou úroveň kina Morava, kde jsme včera s Viktorem Čističem zhlédli značně nekulturní a neakční rozvláčný film Kill Bill. Je pravda, tento film již ňáký ten pátek běží, spíše se dobelhává, v našich kinech. Zdrcující kritiky jsem četl, ale stejně jsem byl zvědav a tak na něj vyrazil trošku posilněn z domácích zásob Viktorových. V kapse s sebou jsme však měli mít místo chilského vína spíše RUM, protože v Moravě byla značná kosa a asi pět diváků. A tak jsem si nasadil ušanku a rukavice a čelil směle mrazu a ušmikávacímu násilí na plátně. Na konci (okolo 22 hodiny)jsem mimořádně ani nečekal na titulky a ještě za tmy jsme vypadli dále do Slovanského domu. Tam jsem pro svou radost zjistil, že jsem v Moravě nechal pod sedačkou batůžek se všemi doklady a průkazními lístky do bankovních domů, atd! Hrůza!!! Samozřejmě telefon v Moravě byl beznadějně hluchý! Co dělat?? Ráno jsem se u kina stavil, abych se kouk, kdy tam odpoledne otvírají kasu, stojím tam tak asi minutu a přišel hodný pan majitel, pustil mne dovnitř, já si vyzvedl batoh z úschovny a šel do práce. Wow! 8-)

Kulturní nevolnost
Nevolnost první-Bowling for Columbine
Ve čtvrtek se mi povedlo dostat se do kina. Zvláštní, ale náhodou to nebyl žádný výkvět americké kinematografie a la hollywood ač se jednalo o americký film, který je o americe a tvůrce za to dostal amerického oskara (soška, né operátor). Film vypráví o držení zbraní v americe a o masakru na střední škole v Columbine. Režisér M.Moore se pokouší vyřešit otázku, proč je v americe každoročně zastřeleno 10,000 lidí. To celé je natáčeno s jistou nadsázkou a osobitým humorem autora. Jak jinak si vysvětlovat scénu v které se objevují nápisy typu: "V Chile bylo amerikou potlačeno povstání, při kterém zemřelo 5000 lidí a následně byl protlčen do vlády generál Pinochet". či směřování peněz kamarádu Usámovi, Sadámovi apod. a vše to celé završeno "Usáma bin Ládin použil americké peníze proti samotným američanům" a na plátně se trefí letadlo do jisté známé budovy, která již dnes nestojí. A při tom všem v pozadí zní píseň What a Wonderful World od Amstronga.
Nevolnost number tú-Visací Zámek-Žofín
Dneska se mi konečně povedl poslech jednoho z alb, které musí správný znalec znát a tímto děkuji jístému nejmenovanému nejlepšímu pragovákovi. Žofín je záznam koncertu z roku, kdy sem ještě nebyl na světe (1984, sakra), to jest z doby kdy Praze vládl komu..., teda punk. Z nahrávky je slyšet živelnost a neumětelství daného spolku, jistá pivní vygumovanost a demence textů, provázena problémy s rytmikou či zvukem. Vše navozuje atmosféru typického amaterského, živelného punku, který se asi nedá moc doma poslopuchat, ale až se budete doma nudit a budete chtít nasrat sousedy a sousedky o 50 a více let starší, není lepší východisko než obvolat stejně náruživé kamarády, protlačit do sebe aspoň pět lahvoňů, pustit naplno Žofín a zahájit pogo!

Dnes od 19 hodin nalaďte BEAT. Rockové historky, uváděné půl hodiny členy Vítkova Kvarteta! To si nesmíme/te nechat ujít!

Tak jsem se včera (i dnes) zúčastnil projekce posledního dílu pána prstenů a musím říct, že ve srovnáním s ním jsou předchozí dva díly pěkný sračky. Ty města, ty bitvy, nááádhera. Jen škoda, že konec je poněkud rozvleklejší a citovější, inu oskarové ambice se holt nezapřou. Každopádně doporučuji jít na večerní projekci (já byl od 22:15 do 1:47 - nářez)

Tak na zítřek bychom tu měli docela fajn koncík:

In Memory + Other Voices + Sunflower Caravan.
Rock café tuším že od 19:30.
Pude někdo se mnou?

WohnOUT není vůbec out.
Fčera měli Sk8áci hody. Jejich nejlepší IN kapela si to rozdala v Akropoli. Wohnouti nezklamali, ba spíše naopak. Sk8áci šíleli (teda ti co tam byli, přecijenom pro průměrného sk8ťáka je cena 180 moc velká). Bratři Homolové se snažili co šlo a Zemánek (můj oblíbenec) ani nedělal moc chyb. Kapela si nechala postavit na podium takové plechové monstrum, které by se dalo označit slovy nesmysl pro dělaní pořadné šou. A toho Wohnouti jak se patří využili, i dyž zvuk byl přecijenom slabší. Jelikož už nevim co psát, tak tento nezáživný článek oživím nezáživným ftipem, kterej sem teď našel na netu. "Víte, kde bylo nejvíce alkoholiků?
Na Titaniku! Potopili loď, jen aby si lokli."

Tady vídíte, jak pracuji na zviditelnění našeho oblíbeného nápoje.

Tak tady je naše "scénka", kterou si tak moc lidí nepamatuje:-)

KAREL HYNEK

KOMÍN
Slunce svitlo
Komín vrhnul
Stín
Vím
Komín vrhnul
Stín
Když
Slunce svitlo
Komín
Je prase
Zase
Vrhá stín
Když slunce
Svítí
Je to
K zblití
Vím
Vrhnu taky
Stín
Když slunce
Svítí

Pozor, pozor, dnes hraje v Kainu Vítkovo Kvarteto.

no.2

já do lesa nepojedu, já do lesa nepudu,
kdyby na mě hajnej přišel, tak se snim hned vožeru,
já do lesa nepojedu, já do lesa nepudu,
kdyby za mnou stará přišla, tak se z ní snad pobleju!

význam: jasný,
inspirace: nechtějte jí vidět!

no. 1

slivovice, slivovice
ožerem se,
jak nikdy více.


no.2
...

no.3

čaj je dobrý,
pivo je dobrý,
rum je dobrý
vizour je dobrý,
absinth je dobrý,
becher je dobrý,
kůň v trávě je dobrý,
tiňťo je dobrý,
alcohol je dobrý,
...
kocovina - je zlá!


no.4

průjem je špatný,
průjem je zlý,
průjem je špatný,
to přeci každý ví


komentáře:
no.1: význam jasný, inspirace jasná (KLádinovy slzy)
no.2: jaksi nepamatuji, pokud byste někdo věděl alespoň jak to začíná byl bych vděčen
no.3: význam jasný (PIZZA grill, to je DRILL, no však mě znáte:-)), inspirace Skiwiču (přečtěte si PGP kroniku)
no.4: význam jasný, inspirace jasná

Na co VoiToi zapoměl.
Lenka M (18) a Martina T (17) měli báseň Komín, která se musela pro velkej úspěch dvakrát nebo snad i třikrát opakovat. A nakonec po hře Motýl, KLádin (21) nás nechal poslouchat jeho krásné čtyry básně. KLádin je holt veliký umělec, což už víme od jeho prvotiny (Du z hradu, lžu a kradu,...). Možná ji na tomhle webu někde najdete.

Boží sou(n)d
Včera 13. 12. 2003 nám zahrála osobitá kapela Boží sou(n)d v salonku hostince U Svatého Jana pod Skalou (nejspíš se tak jmenovala). Všichni se shodli na tom, že kapela předvedla zatím své nejlepší vystoupení a lze předpokládat jejich další růst.

Obecenstvo o sobě ještě vědělo, takže se strašně moc zapařilo a zvláště při skladbě Ruská diskotéka jsme někteří při zběsilém tempu a nasazení málem vypustili duši.

Po tomto koncertu přišla scénka, nebo spíš scéna v podání bří Matějáků, zvláště Mififiho. Díky střízlivému Jehovistovi je věrně zdokumentovaná (kontroverzní pásku jsme dnes zhlédli u KLádina a celá předčila naše očekávání).

No a nakonec přišel zlatý hřeb večera, a to v každém případě (protože potom 2/3 účastníků zakončení odjelo domů):
Motýl v podání ToiTojů
Podle reakcí tato hra publikum překvapila a celkem pobavila. Mezi významné momenty patřilo zéjména procítěné poletování a recitování KLádina (alias Motýla), ještě procítěnejší hraní Skiwouše (alias Evy Pampelišky) a jeho nářek kvůli odletivšímu KLádinovi, odpadnutí zpitého BeTa (ozvěna) uprostřed hry a dost chlastání během hry.

TEN YEARS AFTER
Postřehy z koncertu a jeho zákulisí

No, jak to začít... Ten Years After snad všichni znáte. Pokud náhodou ne, tak si o nich přečtěte třeba tady. Tihle pánové se letos opět (počtvrté za uplynulý rok) dostavili na naše území kupodivu s účelem odehrát pár koncertů. Nechtějte vědět, jak se to stalo, ale každopádně ve čtvrtek večer jsme se ocitli v jedné putyce (Hells Bells) Já, Nemša a Joe Gooch, který v kapele působí jako kytarista a zpěvák. Moc pěkně jsme si popovídali kupodivu hlavně o muzice. Velmi kladný dojem z rozhovoru (ten člověk se vůbec nechoval jako někdo, kdo to ve skutečnosti je) a několik dalších důvodů (třebas zajištěná doprava a ubytování) mě donutil vysomrovat z rodičů litr na lístek a konzumaci a vydat se do Hradce, kde měli v klubu U Cikána koncert. Nebudu vás týrat detaily cesty, takže přejdu k věci.
První dojem nebyl nejlepší. Paní z klubu byla velmi neoblomná a nerudná a odmítla mě vpustit na zvukovou zkoušku, že prý je zavřeno a že otvíraj v sedm. Nepomohlo ani přimluvení kapely, ani peníze u mě v ruce, že jako rovnou zaplatím vstup. Prej, že nejsou vstupenky. No co, měl jsem tak čas poznat kouzelné části Hradce, kde úplně chcíp pes a jediná otevřená hospa byla narvaná. Fuj, radši jsem se záměrem koupit si svíci zamířil do (ne)dalekého Carrefouru, ale nával vánocchtivých kupců spolu s duem kokotů produkujícím hity skupiny scooter na dva synťáky made in japan mi sebral veškerou chuť kalit. Cestou zpět jsem pozoroval muže vysekavšího se na kole. Chtěl jsem mu pomoct, ale když jsem uviděl, jak přede mnou máchá kulovnicí, tak jsem se sakra rychle zdekoval. Když si dá myslivec moc myslivce tak není radno se vyskytovat v dostřelu jeho zbraně...
Podruhé jsem tedy objevil u cikána a tentokrát už jsem dovnitř vpuštěn byl. Baba mě ale stejně pustit nechtěla, prej že určitě nemam lístek. Měl sem ho, cha cha cha! Potom už zbyla jen chvilka na zevrubnou rekognoskaci terénu (klub vypadá velmi dobře), krátké pozdravení se s umělci (měli na babu stejný názor) a pár pivsonů. Velmi zajímavé bylo i přišedší publikum. Všichni aspoň o 20 let starší a dívali se na mě poněkud s despektem. Ale jen do doby, než jsem začal konverzovat s jejich idoly. Myslím, že pár lidí to bude ještě hodně dlouho vydejchávat. Okolo deváté nastoupila kapela a to, co předváděla, se prostě nedá popsat. Brilantní skladby na pomezí jazzu, blues a rocku brilantně zahrané brilantními hudebníky. Vystoupení mělo jedinou vadu, pro plný zážitek by se člověk musel rozčtvrtit, protože při sledování jednoho hráče nešlo sledovat ty ostatní? Co tedy stojí za zmínku? Kapela byla výborně sehraná (divte se, hrajou už 40 let) a co se kvality hudebníků týče nesmírně vyrovnaná. Prostě jste nenašli slabinu. Součástí koncertu bylo mnoho skvělých kytarových sól (obzvláště to klasické Blackmoreovo ze Smoke On The Water v Goochově stálo za to), jedno extrémně precizní sólo na bicí, úžasná bitva basy s kytarou a klávesista při hře (pokud možno v nejnáročnějších pasážích) sosající pravý český gambrinus. Nádherné koření nádheré hudby. Pomyslnou třešničkou na dortu byla asi osmiminutová čistá improvizace jako za starých časů. Řikejte si co chcete, ale nic lepšího si jaksi nedokážu představit.
Následující pokalení po koncertě mě dorazilo - s kapelou jsme seděli u stolu, kalili hnusný víno, řešili teoretické i praktické hudební otázky a dělali si legraci z občerstvení, které klub pro kapelu objednal (ohnívající zelenina plus starší toustíky). Parádní tečkou za vydařeným večerem pak bylo takové malé extempore, ve kterém jsem figuroval já, opět pouze Joe Gooch (staříci už chrněli v penziónu) a dva decáky peprmintového likéru. Je to zadokumentováno, tu fotku sem dám a sám si jí asi pověsim nad postel. Jenom doufám, že mu nebylo moc šoufl, on hned další den hrál ve Vídni nebo kde...

P.S. pokud se vám zdá, že je článek příliš pozitivní a vychvalovačný, tak vězte, že sem superlativy šetřil, jak to jen šlo...
P.P.S. VoiToii, Bete, pokud se vám článek zdá moc dlouhý a o ničem, klidně si ho vrzněte do keců.

Tak nám odehráli Vítkáči na zaplněné Letné.. Dnes, jak všici víte hráli Vítkovci pro děti na Mikuláše. Atmoška výborná..no jako vždycky. Jen škoda, že hráli asi jen 6 nebo 7 věcí. Opravdových fandů přišlo asi jen 15 (včetně mě a Letce)-většinou šlo o lidi, kteří se včera nevešli do Vagonu, nebo byli na Lenčinym Maturáku...Zato rodčů s dětma tam bylo 150. A všechny nás i s dětma pozvali na pódium.. Závěrečného Démona sme dali v "rodinném" kroužku o desíti lidech. Že prej daj Pizzu, Démona a pudou domu, jsme se s Letcem snažili vyvrátit mohutným "NECHCE VEEEEN!!!!!!!!!".Dostalo se nám odpovědi: "Podívejte se, Nechce Ven, Já ale chci už ven, dyť je tady strašná zima.." A tak už po Démonovi zazněl jen Hustej Guláš, a šlo se na pivko. Byla zima, ale bylo to zadarmiko, a tak jsem tam přišel o hlas...

P.S. A kdo nechcete jím 11.12. na N.V.Ú., můžete jít třeba se mnou do Hájku (nedoporučoval bych]

Pro fajnšmekry nabízím jedno místo na:

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

František Chaun: Kafkovská trilogie
J.K. Vaňhal: Koncert pro 2 fagoty a orchestr F dur
L. van Beethoven: Symfonie č.7 A dur

10.12.2003 od 19:30

!!!Společenský oděv a kultivované vystupování podmínkou!!!

A nezapomeňte, že dnes od 20:30 vystupuje v Kainu božské Vítkovo Kvarteto!!!

Včerejší decentní zalévání novorozence se dost zvrhlo, ale nevím jak, nějak si nepamatuju. Nicméně stále platí, že to opravdové zapíjení se koná v neděli od 18.00 u Helekala.

P.S. V noci se ztratilo záchodové prkénko nevábného vzhledu i vůně, majitel lokálu však trvá na jeho navrácení. Někdo si zřejmě zařizuje barák. Hřebíku vrať ho!

A za 45 minut to ve Švandově divadle rozjede Marian Varga.

POZOR!!!!!!!
Informace kultorního zvěda M.M. je zavádějící. Vítkovo Kvarteto nehraje ve čtvrtek, ale již ve středu!!!!!

!!!

POZOR!!!! ZMĚNA!!!!!
Avozovaný koncert Crystal Planet a Božího sou(n)du se koná ve stanovený den na stanoveném místě, (23.10.2003, klub Hájek - aspoň mam dojem) ale už od 19:30!!!!!! Z důvodu nočního neklidu.

Tak vážení, protože už to tu dluho nebylo, tak 23.10.2003 vystoupí v klubu Hájek
skupina Crystal Planet a jako specielní host:

Boží Sou(n)d!!!!!!!

Takže doufám, že se opět dostavíte v hojném počtu.



poznámka pod čarou: změna termínu vyhrazena

Sobota 18. 10. 21.00 hodin Klub Vagón = Cool Fair!
Něco fantastického!!!

Tak tuhle kapelu můžeme příští rok najmout místo Jírovce!

sice je to zbytečné, stejně už to všichni víte, ale přece jen by to na Betově nemělo chybět:

Kill Bill
Bývalá členka elitního zabijáckého komanda přežila den své svatby jen šťastnou náhodou a po pěti letech strávených v komatu baží po pomstě. "Nevěstě" je jedno, proč se jí tehdy pokusila banda v čele s jejím snoubencem zabít. Jde jí o chladnokrevnou, nelítostnou pomstu.
Hrají: Uma Thurman (Nevěsta), David Carradine (Bill), Lucy Liu (O-Ren Ishi), Daryl Hannah (Elle Driver)
Režie: Quentin Tarantino

Pro milovníky zběsilého Balkánu : čtvrtek - Baráčnická rychta - neočekávaný dýchánek + Slonovski bal

Vítkovo Kvarteto
(2.10.2003, klub Vagon)

No, jak začít... Po masivní reklamě, kterou tu Vítkovcům děláme, se na poslední vystoupení vydala celkem solidní horda pragováků. Uvítal nás poměrně natřískaný klub Vagon, takže jsme ani neměli kam si sednout, popřípadě odložit své svršky a batohy. Pivo teklo proudem, fronta sotva lezla, lidí přibývalo a do toho všeho nám pouštěli DVD z letošního Sázavafestu. Marně jsme se s Nemšou hledali.
Co se hudby týče, tradiční Vítkovecké předskokany doplnilo ještě těleso s názvem Minimax, které nabídlo nenáročnou a poněkud stereotypní hudbu celkem solidně zahranou bandou podivných existencí. Za zmínku stojí hráč na příčnou flétnu a jiné dechové nástroje, který byl rozhodně nejlepším článkem skupiny. Rovněž tak zpěvák zpíval docela solidně, což už se ovšem nedá říci o jeho vzhledu. POtkat ho v noci na ulici, takj se bojím. Kytarová sekce působila vyrovnaně a svoje si bez potíží odehrála. Bohužel, k čemu to všechno bylo, když bubeník místo bicích používal jakousi sestavu plastikových lívanců se šňůrami (elektronické bicí), ze které se linuly naprosto příšerné zvuky jako ze samohrajek. Fuj. Jestli elektronika někam nepatří, tak určitě sem.
Druhá kapela, Last Minute, byla úplně o něčem jiném. Bohužel už jsem opět zapomněl jméno kytatristy, ale to nic nemění na tom, ýe svůj nástroj ovládá opravdu mistrně (shodli se na tom všichni) a nebýt pár kiksů při onanii s elektronikou (opět, méně je občas více...), nebylo by co mu vytknout. Nejvýraznější postavou je ovšem bělovlasý básák zvaný Fíča s gynekologickou rukavící a černě namalovanou hubou. Prostě nemá chybu. Bohužel, zvukař se zřejmě chtěl předvést a ukázat nám, jak hlasitě ty bedny dokážou hrát. Výsledek - nikdo nic neslyšel. Fuj, takhle shodit jinak dobrý výkon skupiny.
Když se Last Minute ztratili z jeviště, všichni začali netrpělivě očekávat příchod slavného kvarteta. Tedy, všichni až na Letce, kterého si maminka zavolala domů. Chudák malý, přišel o to nejlepší. Přestávku vyplnila soutěž, ze které si Nemša odnesl CD Last Minute a Hřebík CD Hrdinové studené války. Po chvíli nás slovy "Ježišmarja, my už hrajeme dvacet let to samý, to vás to fakt furt baví?" přivítalo Vítkovo Kvarteto. Startovní píseň byl klasicky Démon, při kterém se publikum proměnilo v jednotně skákající a řvoucí masu, která vydržela až do konce vystoupení. A už to jelo, hit střídal hit, slyšeli jsme všechny. Doprovodná šou byla rovněž klasická, úhyn zpěváka při AIDS, nezapomenutelné sólo na STB helmu v Bróně, soulože a zamilované tanečky na pódiu, skřeky z publika, zpěvákovy výlety do jeviště a plno dalších skopičinek, které Vítkovci provozují už dvacet let a nás to pořád baví... Závěrem vystoupení vylezly na pódium Sexy Bonbónky (nepopíšu, to nejde...) a zazpívaly nám jeden klasický hit. Skupina tentokrát (jako obvykle) vyměkla a Nechce ven! ukončila po nějakých trapných dvaceti minutách. Hanba! A hanba vám, kteří jste tam nebyli či opustili sál předčasně! Těšíme se na další koncert.

www.sutnar.cz
Nevím jestli to někoho zaujme...

Jo, a pokud někdo nečtete Sildweb, 2. 10. 2003 Vitkovo Kvarteto ve Vagonu.

Dnes jsme s nemšou navštívili hudební veletrh ve Veletržim paláci (jak působivé). Kromě jiného jsme shlédli několik (dvě) vystoupení zajímavých kapel na pódiu před palácem, obdivovali úžasnou sbírku všech možných typů kytar zn. Jolana (byla mezi nimi i basa, kterou jste viděli v akci v Guru), žasli nad novou produkcí výše uvedené továrny a slintali nad tisíci dalšími nástroji/komby/repráky/udělátky, atd... Veletrhy jsou úžasná věc, nikde jinde bych si asi nezkusil, jak se hraje na nefalšovanou Hammondovskou klávesnici, ale zase člověk chytí depku z toho, že si většinu z těch věcí prostě nemá šanci pořídit. Ach jo. Za zmínku ještě stojí seminář o tappingu a jeho použití v praxi, na kterém jsme byli svědky několika velmi zajímavých kytarových kousků. Co z tohoto zmatku vyplývá? Pokud můžete, jděte se tam třeba i zítra podívat, protože vstupné je za babku (40 Kč) a je tam opravdu plno věcí k vidění.

Tak Fleret po delší době hraje opět v Praze. Kdo chcete, vyražte s námi ve středu 8. října v osm večer do KD Mlejn. Rozhodně nebudete litovat. PS. Exkluzivním hostem by měla být babička Šuláková ;-)

Opakuji, klub Guru, Rokycanova ulice (pokud mě paměť neklame...), úterý od 21:00
Vystoupí Pilot Jirka a hosté.

A je to tady
Tak vážení, doufám, že se v úterý po tréninku všichni hezky odeberete do útulného žižkovského klubíku Guru, kde vám cca od 21 hodin bude k tanci a poslechu hrát jisté nezávislé bezejmenné hudební těleso. Tak jenom doufám, že si to vezmete k srdci a nebudeme mít prázdnej sál...

LETOSNI ROZLOUCENI S PRAHOU
***********************************************************************
Slaughter chce predvest, co se naucil od ostravskych ogaru za nove chvaty. Idealni cas a idealni misto je Zizkov, Konevova 13, kde se schovava novy klub Matrix a kde dneska 18.9.2003 vypukne klani mezi Homo…pardon Monophonic, Squall a vyse uvedenymi wrestlery. Nadtitulek akce Hit Her Jugend Action! znamena zhruba: „Preprat sami sebe chceme!“ V byvalych mrazicich boxech, budte kazdopadne ve strehu…
A kdo bude sedět doma na zadku, tak zhlédněte na ČT první díl nového seriálu Himálajská dobrodružství.

A zase MASO! Tentokrát dneska večer na ČT 2: Betonová zahrada. Kdo jste nečetli, nenechte si ujít aspoň film.

SOVY JSOU už od včerejška V MOTORESTU!

Wohnout na Strašnické
Jelikož jste všichni socky zdrhly kamsi do Bulhar, zbyli jsme na unikátní akci pouze tři - já s Nemšama. O co jste přišli? O klasickou salvu úderných Wohnutých písní a skopičinek, která trvala něco přes hodinu a byla zcela zdarma! Kromě standartně velmi dobrého výkonu hudebního tělesa (hoši opět potvrdili, že jim to šlape) stojí za zmínku ještě publikum - minimálně polovina byla pod zákonem a navíc navlečena do kalhot s rozkrokem u kolen. Takovou koncentraci skejťáckých teenagerů podupávajících do wohnutého rytmu a popíjejících lahvový Staropramen jen tak nevidíte. Otřeseni z tohoto zážitku jsme se přesunuli do nedaleké restaurace Solidarita, kde na nás čekal vychlazený Staropramen točený a navíc nefalšovanej Pražskej démon. Zkrátka ste přišli o hodně, vy rankoholici!

PUNK'N'ROLL AS FUCK!
***********************************************************************
V treninkove kolbiste hluku se 10.9.2003 promeni smichovske Futurum. Punk’n’rollova slechta bude mit pre. Nashville Pussy (www.nashvillepussy.com) se proslavily jako sexisticky relikt staje Amphetamine Reptile, kde vydali svoji prvotinu Let Them Eat Pussy…Obscenni, zkerovanou a hlavne kozatou kytaristku vystridala jina pani, major label firma kytaristy Ozzy Osbourna, ale i tak to bude nasup s Lemmyho astralni asistenci. Volba predskokana nebyla tezka, kdo jiny nez chebská smecka Esgmeq by mohl celit takovemu chlivu. Na jejich dalsi jejich epochalni 10“ na Silver Rocket se uz v Lodenicich chysta matrice. Jak se osvedci nova posila Bambi a jak se na nich podepise fakt, ze ve Futuru maji napojovy listek zdarma posudte sami. Jo, a chlapek z kapely Bionic (taky hrajou), vypadá jak Mr. Oliveri. Je skaredej jak noc!

Killing Joke za lidových 490,- s DPH. Na to vám seru, vážení!

Na ruce mám ještě otisk razítka ŘEVNICE s včerejším datem. A kupodivu se vztahuje k uskutečněnému koncertu bratří Ebenů na Střelečáku, kterýžto mocně podporováni houkáním říčních parníku odvedli svůj známý standard. Propojili písně ze svých tří alb a jedinou malou vadou na kráse bylo, že přizvaní zpívající hosté byli zaneprázdněni v cizině či pracovně a pak ještě jedna věc: pár jedinců si přišlo na ostrov poklábosit o svých věcech všedního života a nezaznamenali, že docela ruší místy komorní projev, který k Ebenům odjakživa patří! Kapela se loučila po dvojím nastavování slovy, jež mne občas provázejí i při závodě: ...JÁ SE V TOM NÉÉÓÓÓÓRIJÉÉNTŮŮŮŮJŮŮŮŮ!