Restaurace Spilka, či tak nějak

nachází se kdesi v Kobylisích, před nějakou autobusovou zastávkou, asi 100 metrů od Šéftrenérova bydliště,
pivo je tu dobrý, asi tak za 17 a půl kč,
obsluha zde nosí opravdu úctihodným tempem, takže jsem za dvě hodiny stihnul vylejt 6 kousků, a to jsem v závěru hodně zpomaloval, takže mě Šéf s Jehovistou dohnali, přesto že jsem měl zpočátku solidní náskok, zato Voitoi stihnul pouhé čtyry piva, a ještě utek na autobus:-(

Pivnice u Černého Vola
Ty vole, tak jsem v pátek navštívil proslulou hospodu U Černýho Vola nachazející se na Loretanském náměstí. Ač je hospa coby kamenem dohodil od Hradu a Němců v okolí víc než krys, tak místnost je plná krvežíznivých Čechů, kteří nadšeně sosají zlatavý mok. Pivo je zde jak Plzeňské, tak Popovické, jak černé tak světlé, nejlépe však řezané. To vše za vcelku přijatelných jednadvacet kaček. Ale na druhou stranu si tu atmosféru musíte vychutnat. Místnost jako z století devatenástého, na stěnách nápisy nabadající k zvýšené konzumaci piva a štamgasti věru přátelští. Jak jinak si vysvětlit, že jsme si za tříhodinový pobyt ve výčepárně pokecali nezávisle se třemi lidmi. I když intelektuální duch debat je lepší nebrát v úvahu:) No, v pivnici se nenavečeříte (pokud vám nepostačí topinky, jako třeba mě:), ale typických pivních jídel tu mají přespočet, tlačenkami počínaje a přes utopence a brambůrky konče. Avšak největší trumf místní hospody jsem nalezl ve výčepu. Ten obsluhují dva mistři pípy (upřímně jeden zjev větší než druhej:). První z nich stojí u výčepu a zběsile točí pívo jedno za druhým a druhý neustále zjišťuje hladinu piv v pullitrech a pokud někde nalezne chybu, tak ihned záplatuje novým přírůstkem, což se bohužel také projeví na vašem lístku:( A i když je hospoda trochu zakouřenější, tak vás toto nemůže odradit od navštívení této věru tradiční hospody!

RESTAURACE ŠUTKA
tentokrát je to snad už dobře...

jako obvykle pohodová kalbička, tentokráte okořeněná Jehovistovím aparátem fotoaparátem,
za večer se mu podařilo vyrobit hnedle tři série myslím skvělých fotografijí,
nejprve první ve sprchách po tréningu (určitě stojí za shlédnutí, hlavně pro přítomné dámy)
druhá se samolepkou "ZÁKAZ VSTUPU LIDEM DO 18 LET", kterou šlohnul šéftrenér v hospodě (budiš ostatním příkladem:-)
a třetí, asi nejlepší, pořízená v městkých hromadných prostředcích, zakončená asi minutovým videem KLádina cestujícího v autobusu, opravdu stojí za shlédnutí:-)
tak toie pro dnešek (včerejšek) vše, dobrou noc

Pražské hospody a hospůdky

Připadá mi, že tato rubrika poslední dobou velmi stagnuje, tak jsem si sedl a ve své paměti vypátral něco o hostincích, které jsem v poslední době navštívil (pokud se budu opakovat, tak mě upozorněte)


1) Hostinec Ztracený Ráj

Tato hospůdka se nachází na Letné v Čechově ulici. Tato ulice je velmi široká, takže tam u domů najdete takové jakési zahrádky. Taková jedna je i před ztraceným rájem a docela zásadně ovlivňuje atmosféru. Vlastní interiér rozhodně nevypadá jako nějaká nálevna, naopak, vypadá to tam jak ve ztraceném rájí. Místnost je pěkně vysoká a na jedné straně prakticky celá prosklená. Bohužel jsem inspekci vykonal v zimním čase, takže jsem se nemohl kochat bující zelení a životem za okny. Ale co, i vevnitř se bylo na co dívat. Prostor je velmi příjemně vymalován (bílá + oranžové fleky) a vůbec působí velmi příjemně. Jenom zasednout a počkat na pivko. Je to sice staropramen a cenově nadhodnocený (19,-), ale zato celkem pitelný s ideální teplotou. Nedělalo mi nejmenší problémy jech do sebe pár nasoukat. Co se ostatního sortimentu týče, tak tam mají klasickou sestavu lihovin BEZ peprmintového likéru! Kupodivu nechybí teplá a studená kuchyně do pozdních večerních hodin. To vše vám přinese vcelku rychlý a vstřícný personál. Nečekejte dostihy jako na Šutce, ale na suchu rozhodně nezůstanete. Co dodat? Už se těším na léto, až tam otevřou tu předzahrádku.


2) Restaurant Švejk

Tento podnik jsme objevili náhodou po páteční schůzi. Naše početná výprava se nevešla do kultovního podniku U radegasta a tohle byla další hospoda, na kterou jsme narazili. A narazili jsme na ní přímo na Průběžné, kousek od zastávky Nádraží Strašnice. Nechybělo mnoho a nic bych vám tu nepsal, protože hospa byla v pátek večer beznadějně přeplněná. Udělali jsme tedy čelem vzad, ale po odchodu se za náma vyřítila čišnice, že je vzadu u plátna jeden stůl volný. Zaujali jsme tedy místo přesně mezi plátnem, reproduktory a hlučícím davem podnapilých proletářů, kteří sledovali tenis a fandili jak na fotbale... Když tenis skončil, tak prozměnu nasoupilo jakési velmi, velmi komerční rádio a masírovalo naše bubínky dále. Ale dost záporů, jinak to tam nebylo vůbec k zahození. Pivko nejisté značky dávali i černé (dle Kotěte zkvašené), dávali ho rychle a navíc nám k tomu přinesli i ďábelské topinky a jiné pochutiny. Rychlost obsluhy nebyla závratná, čemuž se ovšem vzhledem k narvanosti hospody člověk nemohl divit. Navíc si z nás číšnice udělala odkladiště nadbytečně natočených piv, takže nám to ani tolik nevadilo. Závěrem - dobrá hospoda, ale že bych se táhnul přes celou prahu zrovna tam...


3) Obecní dům

Lokalita: Náměstí republiky
Vstup: ve společenském obleku
Sortiment: různá vína od lidových 45,- za dvojku
Musím dodávat, že sem si nedal?

Hostinec se jmenuje U Bílého Lva a já už sem ho několikrát propagoval.

Staročeská restaurace

- poloha: Hradec Králové, Žižkovy sady, blok vedle obecního úřadu.
- vzhled: velmi dobrý. Hostinec je moderní, solidně vybavený. Bohužel jsem netestoval hajzly, ale dovolil bych si pochybovat o jejich případné nižší kvalitě.
- sortiment: Nic pro pivaře. Pivečko tu mají dobré (Staráč 10/12/Granát) a za 18 kaček, ale pouze v maloobjemových nádobách. Tedy spíše jako občerstvení k jídlu, což v případě tohoto hostince rozhodně není na škodu. K tomu jídlu - při pohledu na jídelní lístek se konzument může zaleknout zvýšených cen, ale jeho strach je bezpředmětný, neboť hodnota vložená do pokrmu se velmi pozitivně odrazí na velikosti a chutnosti daného jídla. Výborná polévka je jenom lehký začátek. Záseky jako plněné bramboráky (kuřecí směsí) či starosmíchovská mísa (mísa plná masa, knedlíků a s pyjem na vrcholku) jsou hodny místa ve vašem žaludku. A že ho tam po tom moc nebude.
- obsluha: Původně tam vůbec nebyla, museli jsme si jí zavolat z kuchyně. Pak už ale nosila. Sice to nebylo zádné tlačení a rychlonošení, ale nikomu to nevadilo. I rychlost přípravy pokrmů byla vyhovující. Snad pouze ta česnečka jim trvala nějak dlouho.
- závěr: Už vim, kam se pudu nažrat příští rok.

Hospůdka U Gambáče

Po dlouhé době a s minulým kolepsem v paměti jsme se s Kládinem odvážili vlézt do oné legendární hospůdky, kdy před dávnými léty počal bujet můj alkoholismus. A jaké bylo naše překvapení, když jsme ji shledali zcela vyměněnou! Původní prostory byly znásobeny probouráním stěny naproti výčepu, kde je nyní obrovský sál s novým sociálním zařízením! Stolek, u kterého jsme byli potupeni, už tam nebyl. Nebylo ale ani volné místo. Pan vrchní, když viděl naši beznaděj, nám povolil sednout si ke stolu s rezervačkou s tím, že ty lidi až asi nepřijdou. zasedli jsme a začali pít dobrý gambrinus za 17 kaček (nyní si připočtěte těch 20%). Večer příjemně ubíhal, pivka přibývaly a s nimi i společnost u našeho stolu. Jak se ukázalo, šlo o členy alternativní kapely My 3 těleso, o které blíže pojednám v kulturní rubrice, protože takovýto subjekt si zaslouží propagaci. Co se této hospody týče, brzo se tam zase vypravíme. Po výplatě.

Výchova nové generace píčů.

Pokročilá fáze:

Hotel Alfa
Tento podnik se nachází v oprýskané plesnivé barabizně kdesi v Chrudimi. Po příchodu se nenechte zmást docela příjemným vzhledem ani pobíhající číšnicí, stěny se vám za chvíli okoukají a číšnice si stejně chodí pokecat s kámošema k vedlejšímu stolu. (a přitom vás po očku pozoruje, jestli už umíráte žizní). Když se vám náhodou povede objednat si alespoň pivo, pořádně si ho užijte. Ač není chuťově nic extra, je to to nejlepší, co vás v této hospě může potkat. Nebuďte tak hloupí jako my a nedávejte si polívku, nedejbože něco dalšího. Česnekovou polévkou tam nazývají vývar z plesnivého česneku a zbytků polévek z celého týdne. Aby ten hnus nebyl tak nápadný, sypou tam do něj dochucovadla po tunách a navrch přidají ještě souvislou vrstvu majoránkového žabince. Fuj. Ale to není nejhorší. Pokud si dáte nějaké jídlo (například kuře Hawaii) a pustíte se do rozboru, zjistíte, že se jedná o zbytky masa zametené v blízkém masokombinátu z podlahy doplněné o plesnivé kousky opečených brambor, které ovšem někdo řádně vymáchal ve vyjetém oleji. Aby to nebylo tak nápadné, posypou to směskou cibule, pórku, neidentifikovatelných hub a antikvariátního ananasu. Celek je pak zalit klasickou UHO, která zvláště ananasu dodává velmi pikantní příchuť. Pro dotvoření uměleckého dojmu je talíř přizdoben zelím a hráškem nejspíše ještě z předválečných zásob. Tolik k popisu pokrmu a nyní něco k jeho konzumaci:
Polévka se celkem dá jíst, ovšem za předpokladu, že máte hrdlo z titanu a protikyselinovou úpravu žaludku. Dryják jako je tento by se měl používat například k desinfekci záchodků a ne jako pokrm v restauračnmím zařízení. Pokud přeci jen ovládnete pocit rozežíraného hrtanu a kýbl sraček dojíte, odměnou vám bude charajteristický a dlouhotrvající zápach z úst.
Konzumace druhého chodu vyžaduje ještě více odvahy, zde se totiž k nevalné chuti přidává ještě velmi navalný vzthled. Pokud vám česnečka nevypálila všechny chuťové buňky, budete možná schopni celý pokrm spořádat. Já jsem takové štěstí neměl a jal se z talíře postupně vysbírat pouze jedlé kusy pokrmu. Po skončení této operace se na talíři objevila pravá a nefalšovaná PIZZA. Má ještě někdo hlad?

Nádražka Hostivař
Jelikož po treninku již dlouho nikdo nikam nechce zajít, tak jsem žíznivý navštívil nádražní nálevnu v Hostivaři. Přispěl k tomu také fakt, že vynechala strategická 154 a já nestihl vlak. Naštěstí další jel za chvíli, takže jsem v pohodové zakouřené putyce do sebe vyklopil v rychlém sledu během deseti minut dva desítkový Samsony za 12,50! vynikající hasicí kvality!! Pak už mi bylo všecko jedno a škoda, že se nenaskytl nějaký podvracecí element, který by mne zradil od cesty domů :-), ale možná je to dobře. Kdovíjak by to všecko skončilo! V této knajpičce mají i nějaké černé pivko, které asi bude taky desítkový, jelikož bylo hodně konzumováno i existenčními týpky. Návštěvu doporučuji zvláště při cyklovýletu.

Hřebíka bych doplnil, že za zálohu 30 Kč vám půjčí půlllitr na peron, kde není tak zakouřeno. O den před tím bys tam jednoho elementa Hřebíku našel.

KLUB PANCOR

Lokalizace - Vinohradská 40(?), vchod vedle Bingo - herny.

Popis situace - Hned za vchodem se nachází kalební prostor s výlohami do ulice a obřím barem na protější straně. Na baru mají ohromné množství chlastu. V zadní části se nachází průchod do trojlodního sklepa, který služí jako samotný klub. V první lodi je několik stolků a menší výčep s klasickým sortimentem. Střední, největší, prostora obsahuje kromě několika stolů ještě pódium standardních (malých) rozměrů. Třetí prostora je opět plná stolů. Ještě se tam nachází plac s fotbálkem a hajzly, na které se chodí stylově za pódiem (aby chcači nerušili produkci, tak je tam instalována stěna z černého prostěradla). Celkově - velmi pěkné prostředí

Sortiment - Klasický, chutnal jsem pivo za 20 (Staropramen) a ráno mě bolela hlava. Tak nevim.

Celkově - Dost dobrej klub. Pěknná atmosféra, lidový ceny, fajn koncerty.

Sokolovna Klamovka!
Pamatujete si ještě, jak to tam bylo hnusně olezlý a plesnivý? Tak už to tam je krásný, čístý a vůbec skvělý. Kdy dáme petanque?

Resurekce

Hospody nám hynou, dovolte mi proto užinit takový malý oživovací pokus

Na úvod bych pro vás měl takový pěkný letenský protiklad

Bar Fractal

Tento celkem známý podnik se nachází na Letné ve Šmeralově ulici, hned vedle křižovatky ulic Veletržní a Milady Horákové. Vchod, tedy spíše vlez do podzemí) je celkem umně zamaskován pomocí nejrůznější květeny v předzahrádce. POdaří - li se nám vchod nalézt, vstoupíme do překvapivě rozlehlého podzemí tvořeného hlavní lodí s mnoha místy k sezení i stání a zadním bočním kutlochem, který kromě záchodů obsahuje ještě nějaké fotbálky. První, čeho si po vstupu povšimneme, je výdejna lihovin nacházející se přesně naproti vchodu. Toto místo si zapamatujeme, nejspíše se na něj ještě vrátíme. Jako druhou v pořádí zaregistrujeme marihuanu ve vzduchu - ano, v tomto podniku se smí beztrestně hutit, tudíž se jedná o ideální místo pro srazy dorosteneckých reprezentantů. Možnost zahulit si v teple má v zimě ještě jeden efekt - a sice naprostou přeplněnost podniku, která zapřičiňuje totální nedostatek obsluhy. Pokud se vám náhodou podaří obsluhu odchytit, máte vyhráno, zaregistrovaná objednávka je bleskurychle (v rámci možností) splněna. Pokud ne, musíte podniknout cestu k výdejně nápojů. Obsluha má ještě jednu zajímavou vlastnost - neumí česky, takže pokud ji budete prosit, že by vám to pivo vážně bodlo a že už na něj čekáte dlouho, nemá to cenu.
Co se nápojového sortimentu týče, pivečko je originál nechutné (Krušovice 12) za nechutných 22 korun. Ale nebojte se, že byste se neožrali, klasické lihoviny tady startují již na 25 korunách za rum a zelenou, takže není co řešit. Kromě nápojů a tradičních křůpek/tyčinek zde dostanete i výběr netradičních salátů a jiných pochutin, které jsem bohužel neměl tu čest otestovat. Stejně tak jsem nezjistil dostupnost pivních pochutin typu utopenec či hermelín.
Závěrečné hodnocení protentokrát rozdělím do více skupin:
Jste dorostenecký reprezentant? Fractal je podnik pro vás, můžete se zde v pohodlí podniku zhulit do sraček a následný hladík potom zahnat nějakým tím zeleninovým salátem. Že je pivo dražší vým nevadí, máte ho zakázené.
Jste typický sociál? Potom ruce pryč! Podnik je sice vzhledem velmi sociální, ale 220 korun za vašich tradičních deset pivek je přeci jenom trošku moc.
Jste něco mezi? Vezměte partu kamarádů a jděte to otestovat. Pokud nebude narváno, nádherně si zapaříte.

Restaurace Flamenco

Tato španělská restaurace se opět nachází ve Šmeralově ulici, tentokrát ovšem budete muset od tramvoje udělat asi tak o 30 kroků víc. Vchod je umístěn naprosto analogicky s barem Fractal, ovšem navíc je vybaven velkým vývěsím štítem, takže se hledá daleko lépe. Prostory restaurace jsou opět velmi podobné fractalu, ovšem poněkud menší a daleko lépe a vkusněji upravené. Na místě sociálních umakartostolů jsou poctivé dřevěné fošny, na stěnách (mimochodem v tradiční cihlové barvě) visí horda plakátů se špaňělskou tematikou, prostor je daleko lépe odvětráván a vůbec, na prví pohled je vidět, že tato restaurace je o několik tříd jinde. Po usazení vám obsluha (většinou se jedná o příjemné mladé slečny) donese jídelák, ze kterého budete na první pohled nadšeni - za nejrůznější bramborové pokrmy tam chtějí něco mezi 30 a 40 korunami. To,že se jedná zhruba tak o jednu rozřezanou bramboru donesenou v popelníku, to je vedlejší. Co naplat, zde se prostě levně nenajíte. Co se pitiva týče, jedinou možnou volbou je Sangria domácí výroby, která je velmi, opakuji velmi dobrá, alkoholická a v pohodě se jí dají vypít čtyři litry. Což při ceně 120 za litr dělá slušnou sumičku. Na závěr nemohu nezmínit pánské záchodky, na kterých je nad pisoáry umístěn kamenný výstupek přesně ve výši hlavy, což má za následek několik boulí na opilcově hlavě.
Hodnocení opět na skupiny:
Nevíte kam s přítelkyní na večeři? Ideální místo. Ženy mají většinou takovouto mírnou exotiku rády a mírně setmělé prostředí vytváří ideální předoplodňovací podmínky. Rovněž lechtivá konverzace se nad džbány sangrie provozuje lépe než nad půllitry zlatavého moku.
Chcete se jít setnout s kamarády? Přejděte vchod a hledejte dál.

Po prvním elektrickém šoku příchází další - tentokrát duo ze Smíchova

MB U Buldoka

Tento musicbar, vzniklý z legendární smíchovské putyky, se nachází v ulici Staropramenná (je možné, že už se v těch místech jmenuje Presslova), asi tak 20 metrů od Lidické, po které jezdí tramvaje. Zvenčí podnik vypadá velmi pěkně - dřevěné obložení, velká okna. Dobrý dojem podtrhuje celkem zachovalý interiér s píčovinami na zdech. Hlavní místnost je umístěna hned u vchodu a většina stolů má výborný výhled na ulici. Výčep je situován přibližně doprostřed. Vedle výčepu je odštěpná nudle vedoucí kamsi dozadu do domu k záchodům. Pokud usedneme, čeká nás první nemilé překvapení - uvědomíme si, že hraje Evropa 2. Hned poté zaregistrujeme, že okolo nás sedí dost posluchačů této stanice. Potom nám dojde, že jsme si toho všeho všimli proto, že obsluha nějak nejde. Když už tedy přijde, začne bez emocí nosit Staropramen 12 za nechutných 28. Fuj. Ještě větší fuj je cesta nudlí na hajzl. Není vyjímkou, že se zde obírá nadržený párek homosexuálů. Pokud máte hroší kůži a vydržíte v podniku déle než jedno pivo, tak vězte, že se vás obsluha pokusí naprosto okatě natáhnout. Závěrečné hodnocení tentokrát dělit nebudu, nechoďte tam nikdo, je to tam fuj. Zamiřte radši do

Pivnice Jamajka

Tato legendární pivnice se nachází kousek od odporného buldoka, stačí pouze jít ulicí Staropramenná proti proudu řeky (směrem k pivovaru) a zakopnout o vývěsní štít pivovaru Postřižiny. Celkem zajímavé, uvážíme - li, že se hostinec nachází asi tak 200 metrů od pivovaru Staropramen. Hostinec je klasicky umístěn ve sklepních prostorách domu z přelomu 19. a 20. století. Skepy jsou klasicky klenuté a pokud si to dobře vybavuji, tak dvojlodní. V první lodi se vyskytuje výčep a několik stolů pro štamgasty staršího data. Zbytek hostů usedá v zadní lodi, která je rozdělena do dvou výškových rovin, což vytváří příjemný pseudosalonek v jednom konci sklepního prostoru. Zde se schází punková a pseudopunková mládež, která zde za cinkotu půllitrů znásilňuje nebohé španělky, čímž se stará o naprosto neopakovatelnou kulturní kulisu. Závěrem nesmím nezmínit jakousi špeluňku, procovně nazvanou "kotelna" ke které se dostanete takovou úzkou chodbičkou a která je, pro svou odlehlost, většinou bez obsluhy.
Pokud jsme si již našli místo, musíme opět chvíli čekat na obsluhu, neb má většinou dost napilno. čekání je "odměněno" naprosto nechutnou postřižinskou desítkou, která se podle mně za střízliva nemůže dát pít. Před návštěvou tohoto podniku tedy doporučuji zahřívací dávku nějakého otupovače chuti (dle hesla "čtvrté pivo už chutná vždycky stejně"). Výhodou piva je ovšem jeho poněkud nižší cena. Nabídka lihovin je tradiční. Údajně v hostinci vedou i utopence a hermelín, což se mi ovšem nepodařilo potvrdit, neboť jsem pokaždé (celkem 3x) dostal místo hermelínu omluvu, že obsluha nemá čas. S omluvou přišla i zelená, takže mi to ani tolik nevadilo.
Upřímně, nevím, jaký nad touto hospodou vyřknout ortel. Prostředí, obsluha, všechno je perfektní s atmosférou, která jen tak někde není. Ale to pivo... Takže pokud chcete řádně zakalit a ještě si u toho zařvat a nevadí vám pít sračky místo piva, tak je to místo pro vás. Jde jen o to, překonat těch prvních pár kousků, než se smysly otupí. Potom je to výborná hospoda.

3. šok, tentokráte půjde o podniky s kávou v názvu

Abyss Café

Tento podnik nejistého původu se nachází v totální prdeli - v Michli na křižovatce ulic Michelská/Nuselská. Nejdená se o hospodu, ale spíše o takové internet café s výčepem. Interiér podzemního doupěte je natřen nechutnou oranžovou barvou a doplněn nábytkem v moderním stylu. Obsluha je velmi pěkná, ale poněkud pomalejší. Nosí Staropramen průměrné kvality za nějakých 19 korun. Dokonce mají i zelenou, což jsem v takovémto podniku nečekal. Z jídel vám uvaří pizzu a podobné píčoviny. Do tohoto café doporučuji chodit pouze tehdy, nemáte - li na výběr, neboť se zde schází velmi podivná sebranka - banda týpků z nedalekého sídliště doplněná o pár tuzérů. Nic pro normálního alkoholika. Nechat bejt.

Hidden Café

Další podnik podivného jména i původu se nachází přímo naproti budově nádraží Vyšehrad. Jedná se (kupodivu) a podzemní nudli pod jednou polovinou činžovního domu. V první části se nachází výčep a jeden nudlovitý stolek, následuje technická sekce se sociálním zařízením, která postupně přechází do zadního, celkem rozlehlého a výškově členěného sálu se zhruba 20 místy k sezení a fotbálkem. Točí nechutné Svijany jedenáctistupňové za 18 korun a v průběhu večera z nedostatku přecházejí na ještě nechutnější svijany třináctistupňové. Chyba zřejmě nebude v pivu, ale v jeho přípravě, neboť i zarytí svijanáři označili pivo za nechutné. Výčet hrůz pokračuje: Ač byl podnik poloprázdný, obsluze se nedostávalo půllitrů. Nevím, co je to za strategii, mít v podniku pro cca 30 lidí odhadem 20 půllitrů. A aby toho nebylo málo, pro pivo si musíte chodit. Tento podnik prostě není tím pravým místem pro klasického pivaře.

Popo - cafe - petl

Další pochybná provozovna se nachází někde mezi nám. Míru a Vinohradskou na některé jejich spojnici. Mám dojem, že je to italská, ale ruku do ohně bych za to nedal. Jedná se opět o podnik umístěný v klasických sklepních prostorách. Prostředí poplatné názvu, obsluha přijatelná. Slovo "cafe" v názvu opět značí deviaci, zde je to točení Staropramenu do čtyřek. Za maloobjemovou desítku si účtují 20, za dvanáctku ovšem pouze 21 korun. Tato cenová disproporce vede ke konzumaci dvanáctky, což vede k anulování efektu čtyřek, ovšem se zachovanou výhodou zpracovávání menšího objemu. Člověk toho tedy vypije víc, než normálně, a ještě k tomu o dva stupně silnějšího. Opice se tedy dostavuje velmi snadno. Rozehnat ji určitě pomůže tamní nakládaný hermelín, o kterém mohu s klidem prohlásit, že lepší už jsem dlouho nejedl. Do tohoto podniku sám od sebe nepůjdu, ale když to bude na vůli jiných, nenechám se přemlouvat.

Blížíme se do finále

Sport Bar Zlatá Hvězda

Tento podnik se nachází v ulici Ve Smečkách. Během cesty k podniku je nutné rychle a pokud možno bez incidentů proplout skrze dvojitou vrstvu bordelových naháněčů, kteří zde mají svůj podnik. Samotný bar se nachází v přízemí klasického secesního domu, jež má ovšem starý, nejspíše gotický sklep. Po vstupu je nejprve nutné překonat delší chodbu s výdejnou jídla a schody do podzemí, abychom se dostali do hlavní části podniku - obrovského sálu s desítkou dřevěných stolů.
Stoly v přední, voné části sálu jsou poskládané dohromady do celkem velkých celků. Zadní část prostoru je pomocí konstrukcí z trámů rozdělena na dva kutlochy, ve kterých je poněkud ztížen přistup k chlastacím místům. Po celé místnosti je nepravidelně rozmístěno mnoho televizních přijímačů vyznačujících se různými programy. Z jednoho místa tedy není problém sledovat minimálně dva různé televizní programy. Promítací plochu vprostřed sálu většinou okupuje nějaký ten sport, jinak ale není nouze o hudební produkci. Z důvodů snížení bordelu má ovšem většína televizorů vypnutý zvuk, což je v případě "hudebních" stanic jedině ku prospěchu věci - člověk se může kochat nablýskanými prsaticemi, aniž by musel poslouchat pazvuky provázející jejich kroucení.
Spodní část je naopak úplně jiná - ve sklepě už televize nejsou (alespoň jsem je tam nezaregistroval). Zato je tam docela zábavné bludiště, několik málo stolů a starodávná studna s žabincem na dně, které slouží jako nouzové odkladiště zvratků a odpadků. Problémem se, zejména v opilém stavu, stává hledání záchodků, doporučuji nejdříve provést důkladný průzkum terénu.
Co se sortimentu týče, mají tu pivo nejisté značky za 22,50. Poněkud vyšší cena je kompenzována neuvěřitelně pomalou obsluhou, takže se nebojte, že byste tu utratili výplatu. V dolní části se obsluha nekoná, je nutno vše si pořídit na baru, kde navíc občas dojde pivo, takže nebozí pivaři musejí šlapat schody nahoru. Nabídka tvrdého alkoholu netestována, cený neznámé. Jinou kapitolou je jídlo. Kromě předraženého, ale výborného hermelínu vám tu udělají třeba pizzu. A je jedno, jestli jsou dvě odpoledne nebo čtyři ráno. Pokud máte hlad a peníze, můžete se najíst. Toto bych hodnotil asi jako největší pozitivum podniku.
Celkově bych tento podnik hodnotil jako ideální místo k různým třidním srazům či pomaturitním plesům. Obrovská rozloha a celková nevyhraněnost dělá provozovnu snesitelnou pro širokou škálu lidí. Pokud jde o skromnější posezení v pár lidech, mel bych vůči podniku výhrady, neboť kvantum televizí dělá z posezení jeden velký divácký kroužek. Na druhou starnu na třídním srazu se dá koukáním na bednu vyhnout nevyhnutelné nudě.

Hotel Úpa
Tento podník se nachází ve Velké Úpě na hlavní silnici přibližně kdesi pod lanovkou na portášky (nebo 20 metrů od zastávky autobusů směr Praha). Hostinec je situován do přízemních prostor klasického horského stavení a je celý tvořen jedním sálem. Prostředí klasické, hajzly čisté. Obsluha pozorná, hovorná, ochotná. Pivo Pilsner 25 (netestován) a kupodivu velmi dobře pitelný Krakonoš 12 za neuvěřitelných 15 korun. Kromě piva zde dělají výborné polívky a jídla dle denní nabídky. Doporučují k návštěvě.

HRŮZA NA POŠEPNÝHO NÁMĚSTÍ Ani nevím, jak se ta meziplanetárnípaneláková nálevna jmenuje (vedle baru Splash!), ale fčera fakt točili hrůzuhrůz balenou v barvách Staropramenu! Splašky jsme do sebe s nechutí nalili, i když jsme si žízeň předtím dlouho pěstovali, tak nešlo takřka dopít ani to jedno pifko. Ono to asi ani pifko nebylo. Takže příští úterý rozhodně někam jinam, třeba do Demínky!!!